Párty je v plném proudu, tisícovka účastníků se skvěle baví. Na místo však kdosi zaútočí neznámou chemickou látkou. Nastává panika, na zemi zůstávají desítky zraněných. Naštěstí se nic takového nestalo, šlo jen o námět cvičení projektu Dekontaminace zraněných osob v rámci bezpečnostního výzkumu ministerstva vnitra, na němž se podílí fakulta zdravotnických věd.
Smyslem ve střední Evropě ojedinělého cvičení bylo prověřit návrh metodiky pro dekontaminaci velkého počtu zraněných v přednemocniční péči a odhalit případné nedostatky před chystanou certifikací. Česko takovou metodiku dosud nemá. „Až bude hotová, přeneseme ji do nemocničního prostředí. Je totiž lepší dopravit pacienta s malým množstvím kontaminantu do nemocnice, kde bude na urgentním příjmu pro takové případy proškolený a vybavený personál, než abychom zraněného v místě události dokonale očistili, ale on při tom zemřel,“ vysvětlila vedoucí cvičení Radka Filipčíková z Centra vědy a výzkumu FZV.
Studenti jako figuranti
Na letišti Zábřeh nedaleko Hlučína, kde se cvičení odehrálo, bylo živo už od druhé hodiny ranní. Brzký budíček si vyžádalo maskování studentů FZV v rolích figurantů, detaily maskéři vychytávali ještě přímo na place, když už ranní chlad prorážely první sluneční paprsky. Pak už byli zranění roztříděni podle závažnosti poranění a zdravotníci jim poskytli urgentní pomoc před přesunem k dekontaminačním stanovištím. Před sprchami zdravotníci z figurantů svlékli oblečení, provedli další ošetření a podrobnější zjištění stavu zraněného.
K samotné dekontaminaci se testovaly tři typy stanů. Vedle běžných sprch hasičů to byl i prototyp s dopravníkem pro nosítko se zraněným a dalšími inovacemi, který byl vyvinut v rámci projektu. Poté figuranti putovali do stanu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, kde se zjišťovaly pozůstatky kontaminantu na těle, a tedy účinnost dekontaminace.
„Dělalo mi trochu problém, že jsem téměř nahá před cizími lidmi, ale nejhorší bylo asi to čekání na ošetření po sprše. Byla dost zima. Na druhou stranu se k nám zdravotníci i hasiči chovali velmi dobře, vysvětlovali, co budou dělat, takže po této stránce to bylo dobré,“ shrnula budoucí všeobecná sestra Jana Kozlovská, která s namaskovanou zlomeninou předloktí patřila k lehce zraněným figurantům.
Komunikaci záchranářů si pochvaloval i Vojtěch Koranda, který hrál zraněného v bezvědomí s tepenným krvácením. „Oslovili mě, jestli reaguji, udělali bolestivý podnět, poslechli, zda dýchám, nebo už mi není pomoci. V pořádku bylo i překládání z jednoho nosítka na druhé. A sprcha se přežít dala, ale klepal jsem se,“ komentoval student oboru Zdravotnický záchranář, který již má praktické zkušenosti i z výjezdů.
Přísně sledované cvičení
Průběh cvičení bedlivě sledovalo dvanáct hodnotitelů, mimo jiné odborníci na urgentní medicínu, traumatologii nebo zdravotnický management, také vojenští experti. Svými poznatky přispěla i profesorka Alison Hutton z australské University of Newcastle, odbornice na ošetřovatelství při katastrofách a mimořádných událostech. „Byla překvapená úrovní i tématem, které jsme si vybrali, protože je unikátní a v takovém rozsahu a do takových detailů se často necvičí. Dala nám nějaká doporučení, také zprostředkovala kontakty na další experty a mohli jsme i srovnat náš postup s australskými. Na projektu se bude dále podílet jako konzultantka,“ uvedla Radka Filipčíková s tím, že na podzim se uskuteční další cvičení, na němž se rozhodne o certifikaci navrhované metodiky pro dekontaminaci zraněných osob.
Vztah s University of Newcastle fakulta zdravotnických věd rozvíjí nejen stran bezpečnostního výzkumu. Na pozvání profesorky Sally Chan, která je členkou mezinárodní redakční rady časopisu FZV Profese online, olomoučtí akademici australskou univerzitu v letním semestru navštívili a s představiteli školy a jejích odborných pracovišť probírali možnosti vzájemné spolupráce. Mimo jiné se setkali s Donovanem Jonesem, který se zabývá využitím virtuální reality ve výuce zdravotnických oborů. Právě Donovan Jones by měl na podzim zavítat do Olomouce.
