Pokročilé moderní technologie mají své nezastupitelné místo i v humanitních vědách. Představují efektivní nástroj zprostředkování výsledků odborného výzkumu široké veřejnosti, a to jak v oblasti edukace, tak i ve veřejném prostoru. Uvedené tvrzení aktuálně dokládá nová mapa nazvaná Vývoj židovského osídlení Olomouce: geografická a socioekonomická struktura židovské populace v období 1180–2021.
Hlavním cílem autorů této mapy je zobrazit základní vzorce usazování židovské komunity v jednotlivých zónách Olomouce a okolí v důsledku historicko-politických změn od prvních dokladů o přítomnosti Židů na území Olomouce až po současnost. Doplňkové vedlejší mapy pak přinášejí výsledky analýzy interurbánní migrace a ukazují, ze kterých míst středoevropského regionu se Židé do Olomouce ve sledovaných obdobích stěhovali. Mapa obsahuje také diagramovou vizualizaci statistických údajů o židovské populaci v Olomouci, grafickou analýzu socioekonomické struktury židovské komunity a jejího postavení v rámci olomoucké městské společnosti a také logogram národnostního, respektive jazykově kulturního rozvrstvení židovského obyvatelstva Olomouce. Na vzniku mapy se podílelo Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových (CJS) FF UP, katedra geoinformatiky PřF UP a edukační oddělení Muzea umění Olomouc.
„Pozornost společnosti se v důsledku válečného konfliktu upírá k Ukrajině. V souvislosti s eskalující uprchlickou migrační vlnou je však velmi důležité znovu revidovat vlastní národní historie a analyzovat paradigmata vývoje vztahů české společnosti k vlastním menšinám, mimo jiné i k té židovské“, řekla Ivana Cahová, vedoucí CJS FF UP za tým vědců, kteří se na vzniku speciální mapy podíleli. Zdůraznila přitom, že je velmi důležité, aby neustále vzrůstající informační potřeba populace byla saturována kvalitním obsahem, který odkazuje na seriózní zdroje. „Je třeba dbát na to, aby se z odborného výzkumu dostávaly k široké veřejnosti objektivní informace a ve srozumitelné podobě. To totiž představuje jeden z efektivních prostředků boje proti dezinformacím“, dodala.
Právě tvůrčím záměrem zprostředkovat výsledky výzkumu v oblasti regionální historie srozumitelnou, efektivní a také atraktivní formou široké odborné i laické veřejnosti je vznik mapy motivován.
„Vizualizuje informace získané hloubkovým archivním výzkumem, zejména záznamů v úředních sčítáních lidu v daných časových sondách, v židovských matrikách a v nepublikovaných databázích Židovské obce Olomouc. Získaná data prošla před kartografickým zpracováním v prostředí geografického informačního systému (GIS) náročným geokódováním adres a popisných dat s využitím historických mapových podkladů,“ vypočetla Ivana Cahová. Radek Barvíř, řešitel z týmu katedry geoinformatiky PřF UP pak doplnil, že získaná podoba mapového listu využívá několik kartografických vyjadřovacích metod zobrazujících výsledky geoprostorových analýz. Ty pak kombinuje s infografikami v podobě neprostorových vizualizací dalších atributů.
Mapové znázornění je doplněno také vysvětlujícími doprovodnými texty, které uživateli dokreslují kontext jednotlivých období, jež jsou klíčové pro přesídlování židovské komunity v souvislosti s jejím socioekonomickým rozvojem.
„Například vizuálně atraktivní a přehledný srovnávací diagram nepodává uživateli informaci o statickém obrazu židovské společnosti v daném roce, ale umožňuje mu sledovat podíl ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva a především proměny zastoupení jednotlivých profesních kategorií ve vybraných časových sondách. Kartografická vizualizace umožňuje detailněji a především srozumitelněji sledovat i vývoj a změny jazykově-kulturní, respektive národnostní identity židovské populace v Olomouci a potažmo na Moravě. Za účelem zvýšení názornosti jsme pro tuto analýzu zvolili uživatelsky atraktivní logogram. Legenda uživatele upozorňuje, že spíše než o výhradní musíme mluvit o preferované jazykově-kulturní a jazykově-národní identitě. Doprovodný text, kterým je mapa doplněna, pak upozorňuje na komplexnost problematiky národní identity olomouckých a potažmo i moravských Židů obecně,“ doplnila Ivana Cahová.
Mapa byla vytvořena s cílem prezentovat dosavadní výzkum a informace z něj plynoucí zcela novým, srozumitelnějším, názornějším a především uživatelsky atraktivnějším způsobem. Vyjadřovací metody jsou v celém mapovém díle voleny s ohledem na srozumitelnost, rychlou orientaci a také širší využití nejen jako pomůcky pro specializované badatele, nýbrž i jako účinného nástroje v edukaci na základních a středních školách či v prevenci patologických jevů ve společnosti. Získané informace mohou uživatelům pomoci interpretovat jednotlivé kapitoly dějin židovského obyvatelstva Olomouce a nejbližšího okolí a zasadit je do celkového kontextu dějin židovského osídlení na Moravě. Zároveň mohou výrazným způsobem přispět ke korekci zavedeného historického obrazu Olomouce a v širším kontextu také ke kritické revizi českých národních dějin ve vztahu k etnickým menšinám.
Vědci z Univerzity Palackého nyní přicházejí s mapou, která je jedinečným zdrojem informací o vývoji židovského osídlení Olomouce pro vědeckou činnost výzkumných a sbírkotvorných organizací (vědecká pracoviště, muzea apod.), pro vzdělávací zařízení (zejména SŠ a VŠ) a v neposlední řadě pro Židovskou obec Olomouc a širokou veřejnost.
Vznikla za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci (IGA_FF_2021_026) a je k dispozici v tištěné podobě i jako digitální soubor vhodný k prohlížení ZDE.