Historici a také antropologové, etnologové, psychologové, sociologové, lingvisté i studenti všech stupňů studií včetně laických badatelů se začátkem února setkají na VI. mezinárodní konferenci České asociace orální historie. S podtitulem Od demokratizace k demokracii: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin se šestý ročník této konference uskuteční v prostorách Univerzity Palackého.
Ze šedesátky registrovaných účastníků vystoupí s příspěvky více než třicet odborníků. Bývá zvykem, že další zájemci z řad posluchačů a diskutujících se k účasti registrují na této konferenci až těsně před jejím zahájením.
„Orální historie nahrává všem nováčkům v oboru. Každý totiž může přijít s novým, inspirujícím pohledem,“ uvedl Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Doplnil, že na katedře historie olomoucké filozofické fakulty se tak potkají zakládající členové České asociace orální historie, tedy lidé, kteří se orální historii věnují dvacet let s těmi, kteří začali orální historii teprve poznávat.
„Zajímavý jistě bude příspěvek italského kolegy Ottone Ovidiho, který jde tak trochu ve šlépějích jednoho z nejcitovanějších orálních historiků na světě Alessandra Portelliho. Jeho příspěvek se bude týkat dělnických stávek v Itálii v letech 1967 – 69,“ dodal Miroslav Vaněk. Inspirativní podle něj jistě budou i příspěvky Hany Hloškové z Univerzity Komenského v Bratislavě i Moniky Vrzgulové a Kláry Kohoutové ze Slovenské akademie věd. Ostravskou univerzitu bude zastupovat Nina Pavelčíková, za Univerzitu Palackého vystoupí Radmila Škvaříčková Slabáková z katedry historie filozofické fakulty a Pavel Urbášek, ředitel Archivu UP.
„Pro mě znamená olomoucká organizace a konání konference orální historie hned několik ´návratů´. Po dvaceti letech se vracíme k rozhovorům s účastníky studentské revolty z roku 1989, když budeme reflektovat jejich postoje a názory v těchto a minulých letech. Na jednom z konferenčních panelů se totiž budeme věnovat probíhajícímu projektu a knize: Sto studentských (r) Evolucí. Studenti v období transformace (nebo budování demokracie ne?). Životopisná vyprávění po 20 letech. Sám si tak budu i svým způsobem připomínat první vysokoškolskou výuku orální historie, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2002 – 2003,“ řekl Pavel Urbášek.
Podle něj i podle Miroslava Vaňka přesouvají orální historici pozornost od tzv. velkých dějin k obyčejným lidem. Novým trendem se v posledních letech stávají také institucionální dějiny a zkoumání různých dlouhodobých společenských fenoménů, například vojenská služba, cestování, dětství. Novinkou, a to i v celospolečenském kontextu, je právě probíhající projekt se studentskými vůdci z roku 1989 (pokračující rozhovory po 20 letech). Se stále rostoucím významem moderních technologií je pro orální historii důležitá i digitalizace a archivace. V neposlední řadě se historici snaží rozvíjet teorii a metodologii orální historie, včetně její etické roviny, kde došlo loni s ohledem na GDPR k zásadním změnám.
Konferenci, která se uskuteční od 6. do 7. února, připravila Česká asociace orální historie ve spolupráci s Archivem UP a katedrou historie FF UP. Na akci se podílí i Centrum orální historie, Pracoviště Orální historie – Soudobé dějiny Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Fakulta humanitních studií UK v Praze.