Jak zajistit rostoucí lidské populaci dostatek potravin v době měnícího se klimatu a nestabilního počasí? Na řešení tohoto problému se zaměřili světově uznávaní vědci hned v úvodu konference Biotechnology of Plant Products – Green for Good IV, která začala v pondělí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Odborníci z více než 20 zemí světa na ní budou do čtvrtka hovořit o nových trendech v rostlinných biotechnologiích, genomech hospodářsky významných plodin nebo například o možnostech, jak využít biologicky aktivní látky z rostlin v medicíně či zemědělství.
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) pořádá konferenci počtvrté, letos opět ve spolupráci s Evropskou biotechnologickou federací a nově také s Evropskou fytochemickou společností. Podle pořadatelů se podařilo připravit extrémně silný vědecký program.
Prestiž konference se neustále zvyšuje
„I předchozí konference byla velmi zajímavá, ale letos přijelo rozhodně mnohem více hostů ze zahraničí i českých účastníků mimo Univerzitu Palackého. Konference je v celoročním kalendáři Evropské biotechnologické federace nejvýznamnější akcí v sekci rostlinných biotechnologií,“ uvedl viceprezident federace Jeff Cole.
Obdobný názor zastává i vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel. „Naším cílem vždy bylo udělat z konference respektovanou vědeckou událost. Letošní ročník je důkazem toho, že tento trend dodržujeme. Vidíme to na počtu zahraničních účastníků, úrovni přednášek, máme tady špičkové vědce,“ uvedl světově respektovaný rostlinný genetik.
Potřebná je i mezioborová spolupráce
K nejvýznamnějším hostům patří Clint Chapple z Purdue University a Patrick Schnable z Iowa State University v USA, jemuž patřila úvodní přednáška. „Rád jezdím do Evropy na konference. Zjišťuji, jaká věda se zde dělá a zda existuje nějaký průnik mezi výzkumem v Evropě a USA. V přednášce jsem chtěl zdůraznit, že je nutné vyvinout nové technologie pro pěstování hospodářských plodin, aby odolaly výkyvům počasí. Důležité je rovněž investovat do lidí, hledat talentované vědce a rozvíjet multidisciplinární spolupráci,“ uvedl po svém vystoupení Schnable.
V aule přírodovědecké fakulty hovořil o hledání části dědičné informace, která ovlivňuje výnos a především jeho stabilitu v podmínkách měnícího se počasí. Ukazoval nejmodernější technologie automatického hodnocení vlastností rostlin, včetně například využití dronů. „Profesor Schnable se snaží najít části dědičné informace, které odpovídají za to, že výnos bude stabilní v různých klimatických podmínkách. To je něco, o čem vědci ještě diskutují. Tedy jestli něco takového vůbec existuje,“ objasnil profesor Doležel.
Prospět mohou i půdní mikroorganismy
Další z řečníků, profesor Heribert Hirt ze Saudské Arábie, nabídl jiné řešení. Ve své přednášce mluvil o vlivu půdních mikroorganismů na výnosy rostlin a jejich odolnost vůči měnícímu se klimatu, což v současné době patří ve vědecké komunitě k velmi sledovaným tématům. „Ukázal, že při aplikaci určitého mikroorganismu se výnosy v pouštních podmínkách, kde výzkum provádí, zvýšily o třetinu až polovinu. To je naprosto zlomové,“ ocenil výzkum Doležel.
Při zahájení konference nechyběl ani rektor Jaroslav Miller. „Podle obsazení i podle ohlasu je Green for Good IV nepochybně jedna z největších událostí, která nás v tomto roce na Univerzitě Palackého potkala. Za úžasný považuji i nápad umístit na náměstí mobilní laboratoř, která na konferenci odkazuje. Sám jsem se tam byl podívat a ohlasy, které jsem tam zachytil, byly ze sta procent pozitivní. Je to jedna z cest, jak přiblížit vědu veřejnosti a vysvětlit složité věci poměrně jednoduše lidem, kteří procházejí kolem,“ uvedl rektor.
Konference se v Olomouci pořádá od roku 2011, vždy jednou za dva roky. Součástí je i posterová sekce, letos je přihlášeno na sto posterů. Do čtvrtka bude veřejnosti přístupná rovněž mobilní laboratoř na Horním náměstí, a to vždy od 11:00 do 18:00.