Lékařská fakulta přivítala své absolventy z roku 1969. Zlatou promoci ve slavnostním sále Vojenské nemocnice Olomouc si nenechalo ujít 47 někdejších studentů Všeobecného lékařství a Stomatologie. Někteří přitom na svá studentská léta zavzpomínali již o den dříve přímo na půdě fakulty.
Za celoživotní práci zlatým absolventům poděkovaly a především zdraví do dalších let popřály prorektorka Jitka Ulrichová a proděkanky Hana Kolářová a Eva Klásková. Svůj promoční slib obnovila a tubus s pamětním diplomem převzala mimo jiné praktická lékařka z Kyselky u Karlových Varů Jaroslava Kunešová, dřívější revizní zubní lékař Pavel Jendrejovský, který působil v Prievidze, nebo olomoučtí emeritní přednostové Vlastimil Ščudla, který dlouhá léta vedl III. interní kliniku LF a FNOL – nefrologickou, revmatologickou a endokrinologickou, a Svatopluk Loyka z Ústavu soudního lékařství a medicínského práva.
Svatopluk Loyka se za své někdejší spolužáky v závěru promoce chopil slova. „Zazněly tu naše medailonky. Ze všech bylo cítit lásku k naší práci i lásku k naší alma mater. Těžko se ale hledají slova, jak fakultě poděkovat. Mohu jen ujistit, že všechno, co jsme před padesáti lety slíbili, jsme dodrželi,“ řekl docent, který stále vychovává budoucí lékaře. Ve své řeči přitom vzpomněl i některé z lékařů, se kterými měl možnost se na fakultě poznat během studia on a jeho ročník. „Milan Hejtmánek, tehdy mladý docent biologie, byl důkazem toho, že se okovy režimu otevírají. To on měl první přednášku, kde se mluvilo o genetice. To bylo úžasné. Biologie Lepešinské byla rázem zapomenuta. Rád vzpomínám také na našeho věčně mladého děkana Miroslava Obručníka a jeho asistenty – hodně příhod bych mohl uvést. Tím nejdůležitějším pro nás ale byl profesor Zrzavý. Měl obrovské charisma. Na přednáškách ne kreslil, on maloval člověka,“ vyjmenoval. Připomněl však také, že poslední ročník kvůli invazi „bratrských“ vojsk už tak radostný nebyl.
Mezi zlatými absolventy byla i oční lékařka Zdeňka Vymazalová. „Ta představa padesáti let, které od naší promoce proběhly, člověka trochu podetne. Na druhou stranu když se toho dožil jakž takž zdravý a vidí za sebou kus odvedené práce, je to povznášející pocit. Já na svá studentská léta vzpomínám s velikou radostí, celých šest let stálo za to, nic lepšího být nemohlo. A i po těch letech se nemůžu se svou prací zcela rozloučit. Ten pocit, když vstoupím do ordinace, je mi velmi příjemný,“ uvedla.
Zlaté promoce svých „půlstoletých“ absolventů pořádá lékařská fakulta od roku 2010. Samotný slavnostní akt je spojen také s přednáškovým setkáním, na tom letošním vzpomněla na olomoucké studium a přiblížila svou práci Jitka Pišoftová, která působí v ambulanci léčebné rehabilitace v Ostravě, a výše zmíněný Svatopluk Loyka. Během setkání došlo i na křest publikace 30 let svobodné Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, o níž jsme psali zde.
Vedle zlatých promocí lékařská fakulta organizuje také promoce diamantové, na nichž obnovují absolventi svůj slib po šedesáti letech od ukončení studia. Pro absolventy je určena i tradiční akce Radicés/Kořeny, kde se potkávají někdejší studenti po třiceti letech od získání titulu.
