Infekční onemocnění jsou a nadále i budou jednou z hlavních výzev současné medicíny. Hrozbu bakteriálních infekcí navíc zvyšují také některé civilizační faktory, které souvisejí i s moderními léčebnými metodami. Stále důležitější roli v boji s infekcemi proto hrají inovativní diagnostické postupy. Významným přínosem pro pacienty Fakultní nemocnice Olomouc je proto zavedení kontinuálního vyšetřování hemokultur. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nástroje REACT-EU, bylo v největším zdravotnickém zařízení na střední Moravě rozšířeno a modernizováno vybavení pro včasnou detekci bakterií nacházejících se v krvi pacientů se závažnými až život ohrožujícími onemocněními.
„V boji s infekčními onemocněními je zřejmá zásadní role klinické mikrobiologie, kterou je nutné chápat jako základní lékařskou specializaci se zaměřením na konkrétního pacienta, diagnostiku infekčního onemocnění a určení příslušných vlastností etiologického agens – například v případě bakterií jejich rezistence k antibiotikům. Tyto skutečnosti jsou základním předpokladem pro prevenci i úspěšnou léčbu v případě nemoci,“ zdůrazňuje Milan Kolář, přednosta Ústavu mikrobiologie, který je společným pracovištěm LF UP a FN Olomouc.
Potvrzuje zároveň, že význam bakteriálních infekcí se v posledních letech neustále zvyšuje. „Za hlavní důvody lze považovat to, že původce bakteriálních infekcí velmi často pochází z přirozeného mikrobiomu lidského těla. Také se zvyšuje rezistence bakterií k účinku antibakteriálních léčiv a s tím i související riziko selhání nasazené antibiotické léčby, dále stoupá počet imunokompromitovaných pacientů a osob s umělými materiály, což ve svém důsledku zvyšuje pravděpodobnost rozvoje infekce vyvolané fakultativně patogenní bakterií a v neposlední řadě se stále více používají invazivní diagnostické i léčebné postupy ovlivňující lidský mikrobiom,“ vypočítává profesor Kolář.
Důležitou roli v klinické mikrobiologii hrají moderní diagnostické postupy a aplikace rychlých molekulárních metodik. „Modernizace, k níž v naší nemocnici na poli včasné detekce bakterií nacházejících se v krvi pacientů došlo, spočívá v rozšíření kapacity pro tato vyšetření až na 400 vzorků a současně v umístění takzvaného satelitního přístroje pro kultivaci bakterií na Oddělení klinické biochemie s nepřetržitým provozem. Je tedy zajištěno, že krev odebraná od pacienta s projevy sepse je i mimo pracovní dobu vložena do přístroje a nedochází k prodlevě až do rána druhého dne a zahájení standardního provozu. Možnost vkládat do specializovaného přístroje vzorky krve od pacientů ihned po jejich odebrání výrazně urychlí diagnostiku bakterií nacházejících se v krvi. Vzorky tak mohou hlásit pozitivu dříve, než tomu bylo doposud. Tato skutečnost je velmi důležitá a může významně přispět k úspěšné léčbě pacienta,“ vyzdvihuje přednosta Ústavu mikrobiologie.
Současná klinická mikrobiologie přináší podle jeho slov významné urychlení přesné detekce etiologického agens. „V pozitivních hemokulturách je pomocí diagnostického systému MALDI TOF založeného na hmotnostní spektrometrii provedena identifikace přítomné bakterie, což umožní zhodnotit probíhající léčbu na základě přirozené rezistence daného bakteriálního druhu k antibiotikům a v případě nutnosti ji ihned upravit. Současně je možné posoudit úroveň získané rezistence a zvolit optimální antibiotickou léčbu. Především v případě sepsí je tento postup zcela zásadní, protože z odborné literatury je známo, že každá hodina zpoždění v nasazení účinné antibiotické léčby zvyšuje riziko úmrtí pacienta o osm procent. Komplexní postup od včasné detekce pozitivního vzorku krve pacienta, přesné určení patogenní bakterie a stanovení genů rezistence k vyhodnocení primární a sekundární rezistence výrazně zvyšuje pravděpodobnost úspěšné léčby, která v řadě případů může být život zachraňující,“ říká Milan Kolář.
„Je třeba vyjádřit velké poděkování kolektivu Oddělení klinické biochemie naší nemocnice pod vedením paní primářky Jitky Proškové za vstřícný přístup a skvělou spolupráci při zavádění výše uvedeného postupu pro kontinuální vyšetřování vzorků krve odebraných od pacientů. Jsem přesvědčen, že se v tomto případě zcela naplňuje motto Fakultní nemocnice Olomouc Profesionalita a lidský přístup a současně se zvyšuje kvalita zdravotnické péče o pacienty,“ dodává.
Pořízení přístrojů je součástí dotačního projektu Modernizace a obnova laboratorního komplementu ve FN Olomouc, který je realizován z Integrovaného regionálního operačního programu v rámci 100. výzvy, prioritní osy 6 REACT-EU. Cílem projektu je obnova, modernizace a nákup nového přístrojového vybavení pro laboratorní segment FNOL se záměrem zvýšení kvality, rychlosti a rozšíření spektra laboratorních vyšetření s ohledem na potenciální hrozby covidu-19 a případná další infekční onemocnění.
Projekt Modernizace a obnova laboratorního komplementu ve FN Olomouc je spolufinancován Evropskou unií v rámci její reakce na pandemii covidu-19.