O suchu a hospodaření s vodou, návrhu nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), využití obnovitelných zdrojů energie a také o souboru opatření s názvem Green Deal či o plánované těžbě lithia diskutoval ministr životního prostředí Petr Hladík v aule přírodovědecké fakulty s několika desítkami studentů a akademiků. Ministr na přírodovědeckou fakultu zavítal na závěr své pracovní cesty do Olomouckého kraje.
Stále častěji skloňované sucho je podle Petra Hladíka důsledkem postupné změny klimatu a zvyšování průměrné teploty. „Je to nový normál, se kterým se budeme muset naučit žít,“ míní Petr Hladík. Na nové podmínky je podle něj nutné adaptovat krajinu, Česká republika ale v uplynulých 30 letech v této oblasti příliš nepokročila. „Dodnes spodní vodu odvádí meliorace a nedokázali jsme ani zmenšit půdní bloky,“ řekl Hladík. V krajině nebylo zvýšeno ani zastoupení remízků, stromořadí či mokřadů. Ekonomicky motivovat k tomu má zemědělce mj. správně nastavená společná zemědělská politika EU.
Dotazy z pléna se týkaly také například světelné propustnosti solárních panelů, které jsou často instalovány na zemědělské půdě. Hovořilo se i o případu otravy řeky Bečvy, do které v roce 2020 unikly chemikálie a poté v ní uhynulo 40 tun ryb. Ministr Hladík podotkl, že ho nedávný rozsudek soudu v této kauze překvapil. „Soud řekl, že na základě sledu nepřímých důkazů je firma vinna, ale firmě ani jejím jednatelům neuložil žádný trest,“ uvedl. Připomněl, že rozsudek není pravomocný a státní zástupce se proti verdiktu soudu odvolal. Ochranu vod i dohled státu má v budoucnu zlepšit připravená novela vodního zákona, kterou už projednává poslanecká sněmovna. Z novely vyplývá například povinnost kontinuálního monitoringu pro potenciální znečišťovatele vod. Legislativní úprava také zpřesní rozdělení kompetencí při vyšetřování ekologických havárií.
Petr Hladík hovořil také o přírodě blízkých protipovodňových opatřeních či o budoucnosti tuzemské energetiky, která podle něj spočívá v mixu jaderných a obnovitelných zdrojů energie. K tomuto cíli ale povede ještě dlouhá cesta, upozornil ministr. Hlavně v zimě bude Česká republika při výrobě elektřiny i v příštích letech do značné míry závislá na zemním plynu. Zrychlit postupný odklon od fosilních paliv by mohlo energetické využití vodíku.
Značná část diskuze byla věnována větrným elektrárnám, kterých v kopcovitých částech Česka přibývá. Podle odpůrců mají vysoké větrníky s rozložitými vrtulemi negativní dopad na životní prostředí v okolí i krajinný ráz. Hladík upozornil, že Česko z větru ve srovnání s okolními zeměmi zatím získává relativně málo elektrické energie. Některé lokality jsou pro instalaci dalších větrných elektráren přitom vhodné. Ministerstvo chce o nich jednat s krajskými samosprávami.
Záznam besedy s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem můžete zhlédnout níže.
