Původně se chtěl stát právníkem. Zájem o fyziku a matematiku v něm ale probudil učitel během přípravných kurzů na zkoušky na právnickou fakultu. Obor Aplikovaná fyzika vystudoval na Národní univerzitě letectva v Kyjevě, titul magistra obdržel v Moskevském fyzikálně-technickém institutu. Následně absolvoval doktorské studium na přírodovědecké fakultě. Ievgen Arkhipov se zabývá teorií otevřených kvantových systémů a jejich unikátními spektrálními vlastnostmi. V letošním roce publikoval výsledky své vědecké práce v prestižním časopise Nature Communications.
Ievgen Arkhipov přiznává, že na základní a střední škole neměl fyziku rád. „Pochopil jsem, že hodně záleží na učiteli, zda vás pro ten předmět dokáže nadchnout. Vůbec jsem tedy nepočítal, že se jednou v profesním životě budu fyzikou živit,“ říká.
Během doktorátu dostal Ievgen Arkhipov nabídku od Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. „Moc dlouho jsem se nerozmýšlel, protože v té době neměl v Kyjevě nikdo velké experimentální zkušenosti s kvantovou provázaností světla. Čeho si nejvíce vážím, je svoboda v práci. Mohu se věnovat tomu, co mě baví a zajímá. Český jazyk jsem pochytil poslechem televize, čtením článků i na rychlokurzu, který mě naučil orientovat se trošku v české gramatice.“
Mladý vědec se začal zabývat kvantovou provázaností fotonových systémů. Veškerá jeho teoretická práce byla zaměřena na teoretický výzkum vlastností různých efektů v těchto systémech. „V nedávné studii publikované v Nature Communications jsme ve spolupráci s kolegy z Polska, Švýcarska, USA a Japonska poprvé teoreticky prokázali, že současným využitím vlastností spektrálních singularit v kvantových otevřených systémech lze realizovat univerzální programovatelný fotonický multimódový přepínač. Prezentované výsledky tak otevírají nové perspektivy pro manipulaci se světlem v multimódových systémech, které lze využít pro vývoj nových fotonických výpočetních a komunikačních protokolů v klasické i kvantové oblasti,“ vysvětluje Ievgen Arkhipov.
Rodák z Ukrajiny neprožíval lehké chvíle během začátku invaze Ruska na Ukrajinu, kterou sledoval z České republiky. „Do poslední chvíle jsem věřil, že k invazi nedojde. Při prvním bombardování Kyjeva jsem okamžitě zavolal mamince a sestře, která byla ve vysokém stupni těhotenství, aby neváhaly a přijely. Obávali jsme se předčasného porodu, ale všechno dobře dopadlo. Měli jsme štěstí, že manželčin kolega, který v té době odjížděl do Německa, nám dal svůj byt k dispozici. Opravdu jsem byl moc vděčný. I všem kolegům ze Společné laboratoře optiky. Chtěl bych proto poděkovat lidem z České republiky za morální i materiální pomoc, kterou v těžký moment v historii naší země poskytli Ukrajině.“