Kritika totalitarismu, problematika lidské svobody a legitimita politické moci, to jsou hlavní témata nové monografie zaměřené na významnou osobnost francouzského sociálního katolicismu Josepha Vialatouxe. Studiu a reflexi jeho díla se věnoval Jan Koblížek z katedry filozofie a patrologie Cyrilometodějské teologické fakulty UP.
Kniha vyšla u švýcarského nakladatelství Parole et Silence, pod jehož hlavičkou vycházejí různé vatikánské dokumenty a práce z oblasti katolické teologie a spirituality, mimo jiné tu pravidelně publikuje Joseph Ratzinger, emeritní papež Benedikt XVI. Monografie je výstupem projektu O občanské společnosti – Joseph Vialatoux a sociální katolicismus ve Francii, který podpořila Grantová agentura ČR.
Se sociálním katolicismem, katolickým hnutím reagujícím na průmyslovou revoluci a snažícím se o dialog s občanskou společností, se Jan Koblížek blíže seznámil před lety během studia na Katolické univerzitě v Lyonu. „Zaujala mě kniha, ve které se Joseph Vialatoux zabýval myšlenkami Thomase Hobbese ze 17. století, které mu umožnily koncepční pohled na totalitní systémy. Jako jiní autoři první poloviny 20. století se Vialatoux vypořádával s totalitarismem, zaměřoval se mimo jiné na otázku rezistence a legitimity moci v novodobých francouzských dějinách, zejména v období druhé světové války a vichystické Francie. A tyto politické záležitosti mě zaujaly,“ uvedl autor monografie, který se později do Lyonu vrátil a strávil řadu hodin ve zdejším archivu.
„Na základě Vialatouxovy práce se v knize pokouším ukázat, že občanská společnost je dynamickou skutečností, která se pohybuje mezi totalitarismem a svobodou. Je to jako tachometr v autě, kdy tou hýbající se ručičkou je angažovanost každého občana. Vialatoux také poukazuje na to, že je někdy důležitá rezistence, i v tom jsou jeho myšlenky stále aktuální. Je třeba se ptát po legitimitě moci, burcovat občanskou angažovanost, bojovat o důstojnost lidské osoby, společné dobro a solidaritu, dbát na princip subsidiarity. Tím se v podstatě dostáváme do jádra křesťanské sociální nauky a etiky,“ přiblížil Jan Koblížek.
Nebereme-li v úvahu kvalifikační práce a různé sborníky jde o první ucelenou monografii věnovanou právě tomuto představiteli sociálního katolicismu. „Chtěl bych tuto práci věnovat svým kolegům v Lyonu i v Olomouci a zároveň bych rád ocenil to, že na katedře filozofie a patrologie a vůbec na CMTF máme příjemné prostředí k práci a kreativnímu myšlení,“ dodal.
Ačkoliv kniha vyšla v zahraničí a ve francouzštině a část vyjde i v německém mezinárodním katolickém časopisu Communio, mohou se s dílem Josepha Vialatouxe díky práci Jana Koblížka seznámit i zájemci, kteří francouzskému a německému jazyku nevládnou. Jeho texty totiž vyšly i v odborném časopise Studia theologica, který čtyřikrát ročně vydává Cyrilometodějská teologická fakulta UP ve spolupráci s dalšími teologickými fakultami v České republice a na Slovensku (archiv časopisu je dostupný zde). Vydání celé knihy o Josephu Vialatouxovi v češtině ale není podle autora zcela vyloučené.