Data ze speciálních senzorů pomohou městům a obcím v okolí CHKO Litovelské Pomoraví kontrolovat populace komárů. Ve vybraných tůních lužního lesa mezi Olomoucí a Řimicemi je instalovali odborníci z přírodovědecké fakulty. Samosprávy díky čidlům získají na dálku údaje, podle nichž se rozhodnou, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy, aby populace tohoto obtížného hmyzu nepřerostla únosnou mez.
Začátek jara je v Litovelském Pomoraví každoročně ve znamení vysoké aktivity komárů. Tato chráněná krajinná oblast se totiž rozkládá podél řeky Moravy a místní početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou pro líhnutí komárů ideálním místem. Pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky, obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa po dlouhé týdny sužuje komáří kalamita. Riziko přemnožení komárů podle odborníků v posledních letech navíc zvyšuje klimatická změna. „S rostoucími teplotami vody v tůních se totiž začíná zkracovat doba nutná pro vývojový cyklus jarních druhů komárů. Právě sledování teploty vody a úrovně zaplavení jsou klíčovými parametry pro zvládání aktivity komárů v tak heterogenním prostředí, jako je právě Litovelské Pomoraví,“ upozornil Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Odborníci z přírodovědecké fakulty proto v několika tůních instalovali senzorové sety, které městům a obcím umožňují získávat informace například o teplotě vody, vzduchu či okolní půdy. Teplota vody totiž patří mezi důležité ukazatele, které mají vliv na vývoj larev. „Primárním sledovaným parametrem je informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní, kterou získáváme pomocí dat z ultrazvukového čidla. Pracovníci samospráv, kteří mají monitoring tůní na starost, se pomocí následné vizualizace údajů z jednotlivých čidel ve webovém prostředí mohou v koordinaci s terénními pracovníky kvalifikovaně rozhodovat o případném postřiku,“ uvedl Jan Brus.
Senzory byly instalovány v rámci mezinárodního projektu MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích, na kterém UP spolupracuje s městem Litovel, okolními obcemi, Olomouckým krajem a dalšími partnery.
Senzorové sety budou v tůních Litovelského Pomoraví autonomně pracovat po dobu několika let bez nutnosti lidské obsluhy. Získané údaje v kombinaci s informacemi o skutečném líhnutí larev následně pomohou odborníkům vytvořit základ pro model predikující vývoj populace komárů. „Jako vstupní data do tohoto modelu budou vstupovat i digitální 3D modely území získané plošným leteckým laserovým skenováním a velmi detailní modely jednotlivých líhnišť, které získáme skenováním z dronu. V kombinaci s údaji o počasí a daty ze senzorů by měl být budovaný model schopen predikovat i budoucí vývoj zaplavení jednotlivých tůní,“ vysvětlil Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky.
V terénu se tak pracovníci měst a obcí nyní zaměří pouze na monitoring aktuálního stavu líhnutí a početnosti komárů. Nově jim v tom pomáhá mobilní aplikace. „Kromě navigace v terénu a zakreslování nových líhnišť je aplikace primárně určena k aktualizaci stavu jednotlivých tůní. Toto sledování nám pomáhá identifikovat místa s vysokou koncentrací komářích larev a zjistit, zda je nutné v tůních kvůli riziku přemnožení komárů aplikovat larvicid, který cíleně hubí pouze jejich larvy,“ uvedl Jiří Nevima, starosta obce Střeň.
Pracovníci během monitoringu do aplikace zadávají počty larev ve stanoveném objemu vody, zapisují údaje o poměru vývojových stádií larev a mnoho dalších parametrů včetně fotografií. „Za nejdůležitější údaj je považována expertní informace o nutnosti provést postřik. Všechny informace od pracovníků monitoringu jsou ihned po měření nahrávány na server a následně vizualizovány v podobě mapové aplikace. Zástupci obcí takto mohou být informování o stavu jednotlivých tůní a mnohem lépe plánovat a koordinovat aplikaci přípravku,“ podotkl Jan Brus. V případě povodňových stavů budou na územích mimo lužní les postřiky prováděny i z dronů.
Cílem projektu MOSPREMA je především optimalizace a minimalizace zásahů nutných pro zvládání kalamitních stavů komárů v CHKO Litovelské Pomoraví a jeho okolí. „Moderní technologie mohou výrazně ulehčit práci jednotlivých pracovníků a napomoci nalézt rovnováhu v tomto křehkém ekosystému,“ dodal Jan Brus.