Aktuální a nad očekávání sledovaný. Takový byl kulatý stůl Válka na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva, který připravilo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) a právnická fakulta, při níž centrum funguje. Setkání bylo vysíláno živě. Záznam je veřejně dostupný na YouTube.
U společného stolu se sešli čtyři kolegové z katedry mezinárodního a evropského práva a členové CIHOL – Martin Faix, Pavel Bureš, Ondřej Svaček a Petr Stejskal. „V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině a vědomi si zodpovědnosti každého z nás jsme se s kolegy rozhodli nabídnout naše znalosti a osvětlit některé základní mezinárodněprávní aspekty konfliktu na Ukrajině,“ vysvětlil motivaci k uspořádání akce Martin Faix, vedoucí CIHOL.
Na úvod připomněl, že poválečné generace právníků byly vychovávány a vzdělávány v duchu myšlenky, která je zhmotněná v jedné z nejzákladnějších norem mezinárodního práva, a tou je zákaz užití síly dle čl. 2 odst. 4 Charty OSN. „Toto ustanovení Charty přímo zakazuje použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích. Na něj navazuje povinnost řešit spory mírovou cestou. Ke vzniku norem zakazujících užití síly nevedly filozofické úvahy, ale utrpení a prolitá krev předešlých generací. Hlavním cílem mezinárodního práva je zachování míru a bezpečnosti,“ připomněl Martin Faix, který se s kolegy jednoznačně shodl, že invaze ruských vojsk na Ukrajinu je neospravedlnitelným aktem agrese.
Pořadatelé zvolili formu kulatého stolu, kdy na čtyři krátké odborné příspěvky navázala diskuze s diváky přímého přenosu. Nejprve hovořil Pavel Bureš, a to o uznání Luhanska a Doněcka ze strany Ruské federace. „Z mého pohledu šlo o strategický krok prezidenta Putina, přípravu na invazi. Jakousi snahu o legalizaci dalších kroků, která je ale v rozporu s mezinárodním právem,“ řekl Pavel Bureš.
Na něj navázal Martin Faix, který hovořil o užití síly v mezinárodním právu, především pak o jediné možné výjimce, která se vztahuje na případy sebeobrany, kdy se stát brání. Mimo jiné vysvětlil, proč tuto výjimku nelze využít k odůvodnění vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, a naopak proč se tato výjimka nyní uplatňuje v případě Ukrajiny.
Třetím řečníkem byl Ondřej Svaček, který se věnoval trestněprávním aspektům této války. Rozebíral čtyři otázky: Kde můžeme stíhat zločiny, které se dějí nyní na Ukrajině? Co můžeme stíhat? Koho můžeme stíhat? Kdo může stíhat? Současně vyjádřil apel adresovaný mimo jiné orgánům činným v trestním řízení. „V podmínkách českého trestního řádu není žádná překážka pro stíhání zločinů, ke kterým dochází právě v těchto dnech na Ukrajině. A to i překvapivě zločinu agrese. Mám za to, že Česká republika si to stíhání může dovolit. Jako hrdý, svrchovaný, demokratický právní stát by si to dokonce dovolit měla. Vyslali bychom tak zprávu nejen Rusku, ale celému mezinárodnímu společenství.“
Jako poslední si vzal slovo Petr Stejskal. Tématem jeho příspěvku byly sankce vůči Rusku, a to i takzvané „chytré“ sankce, které jsou zaměřeny na jednotlivce. „Sankce mohou zavádět všichni členové mezinárodního společenství. V tomto případě jsou zcela legální,“ uvedl například Petr Stejskal.
V následné diskuzi se řešily například otázky vyloučení Ruské federace z OSN, vstup Ukrajiny do EU, zacházení se zajatci, ochrana civilního obyvatelstva nebo užití jaderných zbraní.
Přenos sledovalo přes 550 zájemců, za 24 hodin od živého vysílání měl záznam kulatého stolu na šest tisíc zhlédnutí. „Tleskám vám a děkuji. Velmi srozumitelná debata i pro laika,“ napsala do komentářů pod záznam Ivana Raková.
Záznam kulatého stolu Válka na Ukrajině z pohledu mezinárodního práva si můžete pustit zde: