Návratové granty pro rodiče startují v únoru. Zavedeme i soutěž inspirovanou ERC, říká nový předseda GA ČR

Mají pomoci excelentním vědkyním a vědcům znovu rozjet kariéru po rodičovské či jiné pauze. O takzvané návratové granty bude možné žádat přibližně od půlky února do začátku dubna. „U nás je oproti většině zemí západní Evropy specifická situace v tom, že rodičovská přestávka je mnohem delší, trvá až tři roky oproti několika měsícům jinde. Proto je takové schéma opravdu potřeba,“ říká nový předseda GA ČR Milan Jirsa. Jaké budou přesné podmínky grantů a co dalšího chystá, čtěte v rozhovoru. Přinesl ho magazín vysokých škol Universitas, jehož je UP partnerem.

Grantová agentura má od ledna nového předsedu. Stal se jím lékař a specialista na genetiku jaterních onemocnění profesor Milan Jirsa. Během svého působení chce nejdříve spustit návratové granty a pak zavést granty Proof of Concept, inspirované ERC, které pomohou přenést výsledky ze základního výzkumu do praxe.

Hlavním úkolem je pro něj ale získat více peněz na podporu mladé vědecké generace. „Chceme, aby u nás častěji vznikaly excelentní vědecké týmy začínajících vědců a vědkyň, které potom budou úspěšné ve špičkových grantech, například ERC. Ne, abychom tyto lidi z vědy na začátku jejich kariéry ztráceli – odcházeli nám do zahraničí nebo do firem,“ říká Jirsa.

Návratové granty pro restart kariéry ve vědě na letošek vypsalo ministerstvo školství, v určité formě je už zavedly i další instituce. Kolik peněz získala na tyto granty GA ČR?

Plánovaná alokace na první rok je osmdesát milionů korun. Bude se jednat o granty dvouleté, pokud žadatelé budou pracovat na plný úvazek. Bude ale možné poměrně flexibilně úvazek rozložit až na dobu čtyř let v případě, že by daná osoba pracovala na poloviční úvazek. To, jak si vše rozloží na začátku, bude součástí grantové přihlášky. Bude to možné v průběhu řešení měnit, pokud se změní okolnosti. Limitující bude pouze částka. To, jestli ji dotyční vyčerpají v průběhu dvou, tří, nebo čtyř let, už bude záležet na nich.

Kolik projektů z těch 80 milionů plánujete podpořit?

Jak vidíte, dotace projektu je u těchto grantů menší než u standardních grantů. Z toho vyplývá, že projektů bude maximálně pár desítek. To je dáno zaměřením soutěže. Chceme podpořit excelentní vědkyně a vědce, kteří už excelence dosáhli před kariérní přestávkou. Měli své projekty a špičkové publikace. Jen potřebovali na nějakou dobu kariéru přerušit a nyní se chtějí vrátit a ve vědecké kariéře pokračovat. Nám jde o to, aby je instituce přijala a aby mohli vést svůj vlastní projekt. Vedle toho budou moci i spolupracovat na běžících projektech některých ze svých senior scientists. Hlavním cílem však je, aby řešitel nebo řešitelka dostali časový a finanční prostor k vytvoření vlastních výsledků, které potom budou moci prezentovat, třeba v žádosti o standardní nebo jakékoli další granty. Zkrátka, abychom získali zpět lidi do excelentní vědy, aby nám tito špičkoví odborníci a odbornice neodcházeli do zahraničí nebo z vědy úplně.

Excelentní doktorandi a doktorandky, kteří zakládají rodinu, ale na tento grant nedosáhnou.

Můžeme samozřejmě argumentovat, že jsou zde výjimeční Ph.D. studenti a je velká šance, že se z nich stanou výjimeční vědci. Postgraduální studium je stále bráno jako studium, které mohou studenti přerušit a po přestávce v něm pokračovat. Většina Ph.D. studentů navíc nemá své vlastní projekty a studenti pracují na projektech svých školitelů. Předpokládáme tedy, že definice excelentního vědce je taková, že již dokončil všechny stupně studia a Ph.D. už má. Navíc naše soutěž není jediná, ve které je možné o návratové granty žádat, otevřená výzva už je například v rámci programu OP JAK. 

Když se vrátíme k podmínkám, kariérní přestávkou je tedy hlavně myšlena mateřská či rodičovská dovolená. Platí i pro ošetřování blízké osoby nebo delší nemocenskou?

Vztahuje se na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, péči o dítě do věku deseti let anebo ošetřování člena rodiny, jak je to definováno v zákoníku práce. Na dlouhodobou nemoc se ale nevztahuje, granty byly od začátku plánovány pro vědkyně a vědce, kteří přerušili kariéry kvůli péči o rodinu. Zvažovali jsme, zda by šlo zahrnout i další případy, ale primární motivací byla specifická situace v České republice, kdy dochází k odlivu mozků z vědy kvůli relativně dlouhé rodičovské dovolené.

Jak dlouho může kariérní přestávka trvat?

Minimálně jeden rok. Zvolili jsme zde ale poměrně široký interval, kdy o tyto projekty bude možné žádat – do deseti let od ukončení Ph.D. A tato doba se bude prodlužovat o dobu kariérní přestávky, například rodičovské dovolené. Prodlužovat se bude i v případech, kdy by došlo k nějaké dlouhodobé pracovní neschopnosti, delší než půl roku. Takže například u ženy, která půjde na rodičovskou dovolenou a bude mít pětiletou kariérní přestávku, se nám interval posouvá až na – dle mého velkorysých – patnáct let po skončení Ph.D.

Váš předchůdce profesor Baldrian říkal, že jste se při vymýšlení návratových grantů neměli ve světě kde inspirovat, protože české prostředí je v tomto velmi specifické.

Ano, souvisí to s unikátností celého systému podpory rodičovství v České republice. To není jen otázka vědy. V této souvislosti bych si dovolil komentovat svoji vlastní zahraniční zkušenost, kdy jsem jako postdok působil v Nizozemsku, a mohu říci, že tam to schéma podpory v mateřství vypadalo úplně jinak než u nás. Ve srovnání s naší tříletou rodičovskou dovolenou měli v Nizozemsku, které není tak daleko od nás, jen 16 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 12 týdnů po porodu. A takováto kratší schémata jsou běžná v řadě zemí západní Evropy. Po čtyřech měsících o nějaké kariérní přestávce nemá smysl hovořit.

Takže skutečnost, že u nás je podpora v rodičovství zcela unikátní, nás postavila před problém vymyslet adekvátní schéma pro to, abychom talenty, které bychom tímto mohli ztratit, přitáhli zpět. Profesně mi nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co je správné. Osobně jsem ale zastáncem českého systému a myslím si, že naše podpora v mateřství v raném dětství je naprosto správná. Sám jsem byl překvapený, že tomu tak v zahraničí ve vyspělých zemích není.

Hodnocení bude fungovat stejně jako u jiných schémat GA ČR? 

Ano, ale zásadní rozdíl je, že nebude kladen takový důraz na publikační výstupy. Samozřejmě pokud se řešitelkám nebo řešitelům podaří publikovat vysoce kvalitní texty, bude to skvělé, ale hlavním výstupem by měly být solidní výsledky, které mohou sloužit jako pilotní výsledky pro budoucí granty.

Takže hodnotit se bude plán budoucího výzkumu.

Ano. Nicméně tady je potřeba říct, že pokud má grant trvat dva roky při plném úvazku, nebude možné financovat nějaký širší tým. Bude možno financovat například jednoho studenta nebo technického pracovníka, který bude pomáhat řešiteli nebo řešitelce, a to ještě ne na celý úvazek. Nemůžeme stavět rovnítko mezi standardní projekty od celých týmů, které mají mnohem vyšší financování, a mezi tyto projekty pro ty, kteří nastupují znova do oboru po kariérní přestávce.

Může mít žadatel či žadatelka ještě úvazek jinde?

Ano, celkový úvazek by ale neměl být vyšší než jedna celá. Financovat z návratových grantů nadúvazky – to by opravdu nebylo to, co chceme.

Setkal jste se ve své praxi s případem, kde by takovýto grant býval pomohl, aby daná osoba nemusela z vědy odejít?

Zrovna v mém týmu je jedna kolegyně, která se možná bude pokoušet uspět v soutěži o tento grant. Absolvovala doktorát v Německu, po nějaké době práce po velmi úspěšném a kvalitním Ph.D. se vrátila a nastoupila ke mně do laboratoře, pak čerpala tříletou kariérní přestávku. Pokud mám správné informace, tak i v některých ústavech Akademie věd už jsou dámy, které o grant jeví zájem a netrpělivě čekají na vyhlášení soutěže.

Představovali byste si pro tyto granty vyšší financování?

Vzhledem k tomu, že nevíme, kolik žadatelů bude, nevíme, kolik projektů bude dostatečně kvalitních, aby uspělo, tak bych s odhady, jak se situace bude vyvíjet a jak bude vypadat třeba v porovnání s institucionální podporou návratových grantů v rámci ministerských projektů OP JAK, raději počkal až po prvním roce fungování.

Jak jste spokojený s tím, jaké finance máte přiděleny na další soutěže?

Chtěl bych zdůraznit, že GA ČR rozděluje prostředky ve výši 11 procent rozpočtu státních prostředků účelové podpory vědy a výzkumu čili těch zbylých téměř 90 procent teče jinými cestami. Pokud jde o náš celkový rozpočet, v roce 2025 byl zvýšen oproti předchozímu roku o 4,6 %. Na letošní rok činí 4,8 miliardy. Jedná se o první nominální zvýšení za tři roky.

Kvůli inflaci se nám ale projekty třeba ve standardní soutěži začaly postupně prodražovat. Kdyby to takto pokračovalo bez navyšování účelového rozpočtu agentury, muselo by se to projevit snižováním úspěšnosti v jednotlivých soutěžích, tedy nižším počtem podpořených projektů, jako tomu bylo v minulých letech.

Navýšení rozpočtu pro standardní projekty by bylo prospěšné, protože existuje řada vysoce kvalitních projektů, které na financování nedosáhnou. Nejvíce nás ale trápí projekty pro mladé – excelentní projekty Junior Star a Postdoc Individual Fellowship, ať už výjezdové, nebo příjezdové. Obě soutěže by si zasloužily navýšit financování a při vyjednávání o rozpočtu na rok 2026 to bude naše nejvyšší priorita. Chceme více podporovat ty nejkvalitnější reprezentanty mladé vědecké generace, kteří by pak mohli mít největší šanci, aby dosáhli na evropské projekty a aby neodcházeli do zahraničí nebo mimo vědu. Chceme, aby u nás více vznikaly excelentní vědecké týmy, které potom budou navyšovat úspěšnost ve výzkumu financovaném z Evropské unie s pomocí ERC grantů. Toto vidíme jako klíčovou cestu, máme-li zvyšovat a podporovat excelenci vědy v naší zemi.

Nově chcete zavést soutěž Proof of Concept inspirovanou ERC granty. Jak by měla vypadat a kdy by měla být spuštěna?

Mělo by opět jít o malou soutěž, jakési prodloužení projektů základního výzkumu, z nichž vzešly výsledky, které mají aplikační potenciál. Mezi výsledkem základního výzkumu a fází, kdy je výzkum zajímavý pro soukromého investora, je poměrně dlouhá cesta. My chceme tuto cestu překlenout možností navázat asi dvanácti- až osmnáctiměsíčním prodloužením původního projektu. Hlavním výstupem Proof of Concept grantů tedy opět nebudou publikace, ale studie proveditelnosti.

Abych uvedl příklad: Pokud by někdo našel nový protinádorový lék, který efektivně funguje na buněčných liniích, musí jej vyzkoušet na živém organismu. A to nejen z pohledu účinnosti, ale i z pohledu toxicity, protože to je první věc, na které řada těchto špičkových objevů selže. Když objevíte nějakou látku a publikujete, že perfektně funguje na řadě buněčných modelů, a potom zjistíte, že je toxická na živém organismu, takový výsledek se publikuje obtížněji. Přitom i to je důležitý výsledek. Pokud byste látku otestovali na živém modelu a podařilo by se zvířata zbavit nádorového onemocnění, pak už případný investor může projevit zájem. A financování například takovýchto studií, které potvrdí, nebo vyvrátí účinnost a bezpečnost látky vyzkoumané v základním výzkumu, bude právě předmětem projektů Proof of Concept.

Očekáváme, že žadatelů nebude mnoho, ale myslíme si, že tyto granty mohou vytvořit jakýsi most mezi základním výzkumem a aplikační sférou, který v této podobě v našem prostředí a na našem českém trhu nemá obdobu. Zatím probíhá proces schvalování, ale pokud by vše proběhlo hladce, uděláme všechno proto, aby první soutěž proběhla v roce 2026.

Máte před sebou čtyřleté funkční období. Co očekáváte, že bude největší výzvou?

Největší výzva by bylo dostat rozpočet tam, kde byl před covidem, s ohledem na úspěšnost žadatelů v našich soutěžích, které budeme vyhlašovat. Covid nám se vším dost zahýbal, a tak budeme muset hledat nějaké argumentační cesty k tomu, abychom postupně jednotlivé soutěže dofinancovali. Nelze samozřejmě očekávat, že GA ČR dnes někdo jednorázově přidá miliardu. Nicméně máme připraveny velmi dobré konkrétní argumenty pro letošní rok. Na špičce naší argumentace budou nové soutěže a podfinancované projekty pro mladé. To je alfa a omega. V dalším roce bychom se pak chtěli zaměřit na soutěž standardních grantů, ale až tak nechci předjímat, uvidíme, jak to dopadne na rok 2026.

Více o programu Návraty najdete zde.