V září vyšla obsáhlá monografie germanisty doc. Karstena Rinase Theorie der Punkte und Striche: Die Geschichte der deutschen Interpunktionslehre, která mapuje vývoj interpunkčních teorií od antiky až po současnost. Úvodní kapitoly věnované řecko-římské antice, středověku a humanistické tradici zohledňují zejména starořecké a latinské texty, které byly pro pozdější teorie interpunkce (nejen v německojazyčných zemích) směrodatné. V následujícím podrobném přehledu (od 15. století po současnost) je zaměřena pozornost na texty německé.
Autor poukazuje na to, že pravidla interpunkce představují specifickou formu analýzy jazyka, neb se opírají o kategorie jako „věta“ nebo „text“ a zohledňují též sémantické aspekty. Jeho kniha dokazuje, že úvahy o jazyce spojené s problematikou interpunkce rozhodně nejsou povrchní a nezřídka se dotýkají zásadních gramatických otázek. Publikace proto představuje relevantní příspěvek k dějinám lingvistiky; v historickém přehledu jsou navíc zohledněny impulzy z oblasti rétoriky, hudební teorie, psychologie, teologie či logiky. Vývoj interpunkčních koncepcí je začleněn do kontextu kulturních dějin; například je podrobně rozebírána ‚typicky barokní‘ teorie rétoriky Christiana Weiseho.
Monografie je jedním z výstupů projektu GAČR „Dějiny teorie německé interpunkce“, který řešil doc. Rinas na Katedře germanistiky FF UP v letech 2014-2016. Vydáním knihy v heidelberském univerzitním vydavatelství Winter přispěl k rozšíření řady prestižních německých vydavatelství, které nabízejí monografie od olomouckých germanistů (např. Harrassowitz, Peter Lang, LIT, de Gruyter, transcript, Suhrkamp, Kümmerle, Röhrig, Thelem, Wissenschaftliche Buchgesellschaft či Weidler).
Mgr. Veronika Opletalová, Ph.D., Katedra germanistiky FF UP