Strach z neznáma, nepochopení, rozpačitost i nadšení nás provázely při prvním setkání s metodou Service Learning a projektem Dobrovolnického centra UP. Byla to klikatá cesta plná nečekaných odboček, překážek a malých vítězství, díky kterým stojí za to vyprávět.
Co je to ten Service Learning?
Metoda Service Learning se odklání od tradičního pojetí výuky. Propojuje teorii s praxí, zkušenosti s pomocí druhým, občanskou angažovanost s obsahem kurikula. „V Service Learningu se učíme pomocí poskytování služby dané komunitě. Díky projektu můžu být prospěšná svému okolí. Mám příležitost zapojit se do společenského dění a soustředit se na témata, o kterých se mluví,“ vysvětluje Pavla Šálková, která pečuje o dobrovolníky.
Součástí našeho magisterského studia sociální práce se tak stal projekt zastupující odbornou praxi a dobrovolnickou činnost. Service Learning vychází z dobrovolnické tradice, jaký lepší projekt než Dobrovolnické centrum UP si tedy vybrat? „Zásadní bylo, že v dobrovolnictví vidím obrovský potenciál, jak být lidem užitečný,“ říká členka týmu spravující e-mail dobrovolnického centra Lucie Slepánková.
Jak jsme si zbyly…
Začneme popořádku, k projektu se nás upsalo osm a po prvním semestru byla podpisů jen polovina. Čtveřice neohrožených s cílem zažehnout v lidech alespoň podobnou lásku k dobrovolnictví, jakou sama oplývá.
Avšak k úspěšnému projektu vede kvalitní plán. Alias nejdelší semestr v našem životě. Plný neustálého revidování, nových nápadů, zavrhování nápadů, jejich rozpracování a opětovného zavržení. Počáteční nadšení opadlo a projekt mohl započít. „Zapotřebí bylo nejen přinést nové nápady, ale také se zapojit do řízení centra. Propojovat dobrovolníky s organizacemi, mít pod palcem propagaci a spolupořádat studentské akce,“ vysvětluje editorka našeho týmu Zuzana Cyroňová.
Projekt s covidem
Avšak takhle jsme si to nepředstavovaly. Obličeje v úhledných čtverečcích posetých po monitoru, z počítače vychází občasné útržky dialogů přerušované zaseknutím v půlce věty či náhlým potemněním obrazu. Realita dnešního dne, nebo alespoň tehdejšího, nenahrávala projektu spočívajícímu v mezilidské komunikaci a možnosti být reálně viděn. Už v tak dost temné situaci nastalo střídání manažerek dobrovolnického centra. A možná to byl právě ten záblesk, který jsme potřebovaly.
Když nešlo překážky přelézt ani obejít, mohly jsme je alespoň podlézt. Přenést aktivity projektu do onlinu, vytvořit video medailonky na sociální sítě anebo založit instagramový profil dobrovolnického centra. „Sdílely jsme poptávky a vymýšlely neobvyklý obsah, abychom dokázaly sledující zabavit. Mám na starost právě online sféru, a tak jsem věděla, že musíme být stoprocentní,“ zmiňuje naše expertka na propagaci Nika Tótová.
Jdeme na to!
Jupí, fanfáry, můžeme se setkávat. Vrazit do sebe na chodbách, hlasitě se rozesmát v nevhodný okamžik či popíjet na poradách kávu z jednoho kávovaru. „Když jsme se s dobrovolníky mohly setkat tváří v tvář, nabilo mě to neuvěřitelnou energií a chutí něco změnit. Zanechat po sobě odkaz v podobě fungujícího a skvělého dobrovolnického centra, které bude sloužit dobré věci,“ vzpomíná Pavla Šálková. Například bude moci spolupořádat přednášku v plné kavárně, organizovat oficiální předávání Cen rektora za dobrovolnictví nebo se třást ve stánku na letošní akci MEET UP.
A co dál?
Článek nemá být odkazem, protože my ani zdaleka nekončíme. Jen v zimním semestru jsme stihly odstartovat sérii příspěvků „Dobrovolníkem kdekoliv…“, která má ukázat, že pomáhat může opravdu každý a podobě se meze nekladou. „Když se studenti angažují jako dobrovolníci, má to obrovský význam. Avšak potřebují, aby je v tom univerzita podpořila a plnila tak své třetí poslání. Podpořila soudržnost a solidaritu,“ zdůrazňuje zakladatelka a garantka Dobrovolnického centra UP docentka Tatiana Matulayová.
Stěžejním bodem našeho projektu je udržitelnost. Nechceme se rozjet do svých domovů, budovat slibné kariéry a zanechat centrum i projekt v prachu dní minulých. „Chci, aby má práce měla smysl a budoucnost,“ dodává Lucie Slepánková. A proto po zimním semestru předáme otěže projektu nové čtveřici nadšenců lačnící po dobrovolnících. Tak proč se nestát jedním z nich. Dobrovolnictví je přeci IN.
Zuzana Cyroňová, studentka CMTF UP