S nejnovějšími poznatky z využití přírodních a technických věd v archeologii se seznámili účastníci druhého ročníku Školy archeometrie, která se 2. a 3. února 2023 uskutečnila v Pevnosti poznání. Mezioborové setkání vědeckých pracovníků pořádaly katedry analytické chemie a geologie Přírodovědecké fakulty UP společně s Národním památkovým ústavem, Archeologickým centrem Olomouc a Pevností poznání.
„Národní památkový ústav vnímá Školu archeometrie jako velmi přínosné mezioborové setkání, které má již svoji tradici. Naši spoluúčast považujeme za strategickou. Nové technologie a techniky v oblasti přírodních věd (a nejen tam) se rozvíjí závratnou rychlostí a poznání i péče o hmotné kulturní dědictví získávají díky nim mimořádnou příležitost nahlížet na materiálovou podstatu nástroji, které před několika málo lety nebyly k dispozici buď vůbec nebo jejich průnik do památkové péče byl jen těžko představitelný. Dnes společně s partnery profilujeme archeometrii, vzájemně se informujeme o možnostech této disciplíny a stanovujeme směr poznání, a to i na základě potřeb památkové péče. Z tohoto důvodu jsou pro rozvoj památkové péče taková setkání velmi strategická,“ uvedla náměstkyně pro památkovou péči Jana Michalčáková, která hovořila o technologii smaltů a její analýze.
Součástí dalšího programu, jehož se zúčastnilo přes 80 odborníků a studentů, byla například přednáška Jana Petříka z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity Brno o archeometrické analýze keramiky. Martin Moník z katedry geologie se zaměřil na zahřívání silicitů, Martin Havlík Mícha z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze poté hovořil o technologii výroby a analýzy skla. O úvod do parazitologie se postarala Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a o možnostech a limitech radiokarbonového datování v archeologii přednášel Václav Vondrovský z Archeologického ústavu AV ČR.
„Letošní ročník školy archeometrie hodnotím velmi pozitivně. Na akci se přihlásil opravdu velký počet účastníků z nejrůznějších oblastí výzkumu, což mne jako organizátora velmi těší a dává mi to zpětný impuls, že celá akce má smysl. Velmi se mi líbil nápad kolegů z katedry geologie pojmout páteční dopoledne více „akčněji“ a uspořádat workshop štípání kamene. Tento kurz pod vedením Petra Nerudy z Moravského zemského muzea přiblížil účastníkům postupy výroby kamenných nástrojů v nejstarších dobách lidské minulosti. Pro další ročníky tuto podobu workshopů zachováme a budeme se snažit pokaždé přijít s něčím novým a zajímavým,“ doplnil Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.
V publiku nechyběl ani student oboru Environmentální geologie David Hudec. „Škola archeometrie byla pro mne velmi prospěšná už proto, že se sám věnuji aplikaci geologických metod na studium historických památek. Jako zvláště přínosné pak hodnotím právě příspěvky stojící na pomezí přírodních a historických věd spojených s památkovou péčí. A doufám, že i stejně přínosná byla pro posluchače má přednáška o stavebních kamenech z olomouckého kostela sv. Mořice a jejich provenienci,“ prozradil důvod své účasti student.
Další ročník Školy archeometrie se uskuteční za rok a půl. „Nyní si pár měsíců odpočineme a poté začneme přemýšlet nad skladbou jeho programu,“ dodal Lukáš Kučera.
