Na motýly bylo zaměřeno Lepidopterologické kolokvium v prostorách přírodovědecké fakulty, kterého se zúčastnili špičkoví odborníci především z České republiky a Slovenska, zástupci státní správy, rostlinolékaři, lesníci i amatérští sběratelé hmyzu. Dvanáctý ročník pořádala katedra ekologie a životního prostředí.
„Svým způsobem se jedná o jedinečnou platformu, která sdružuje v podstatě všechny zájemce o studium motýlů. Všichni zúčastnění si mohli vyslechnout opravdu zajímavé přednášky, debatovat o nich a zároveň referovat o svých objevech," uvedl jeden z organizátorů Tomáš Kuras.
Letošní Lepidopterologické kolokvium nabídlo přednášky o vývoji postglaciální fauny motýlů v Palearktické oblasti a obnově mamutí stepi na Sibiři, o metodách rastrové konektivity a její aplikaci v krajinném plánování, gradacích bekyně mnišky a také o zajímavých druzích motýlů, kteří se vyskytují na Šumavě a východním Slovensku.
„Referáty, které jsme slyšeli, byly velmi podnětné. O přestávce jsme o nich s kolegy debatovali. Pozitivní je, že ve středoevropské krajině, která je ovlivněna člověkem, stále nacházíme nové druhy motýlů. Současně na druhou stranu slyšíme, kolik druhů z naší krajiny mizí. Zajímavé je, že motýli vymírají více než jiné skupiny živočichů," uvedl Zdeněk Laštůvka z Mendelovy univerzity v Brně.
Organizátory potěšila hojná účast kolokvia. „Přihlásilo se přes sto účastníků. Začínáme tak konkurovat tradičním tuzemským konferencím jako jsou například Zoologické dny. Už jsem obdržel několik pochvalných zpráv. Dokonce i takové, že se jednalo o nejlepší setkání, které v rámci tohoto cyklu proběhlo. Můj velký dík patří kvalitním přednášejícím a také spolupořadatelům, Monice Mazalové a Lukáši Weberovi z katedry ekologie a životního prostředí," uzavřel Tomáš Kuras.