Odborníci z FF UP poukázali na expresivní jazyk tuzemského zpravodajství

Objektivitu zpravodajství často narušuje jazyková expresivita. V analýze se tomuto tématu věnoval tým odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, když studoval hlavní zpravodajské relace čtyř tuzemských televizních stanic. V závěrech analýzy upozornil nejen na zabarvený slovník, ale i na způsob jeho využití.

Tým vědců z FF UP analyzoval výskyt expresivity v hlavních zpravodajských relacích ČT (Události), TV Nova (Televizní noviny), FTV Prima (Velké zprávy) a TV Barrandov (Naše zprávy). Analyzoval výskyt expresivity ve všech základních jazykových plánech, tedy zvukovém, morfologickém, lexikálním i syntaktickém. Odborníci zjišťovali prostý výskyt expresivních prostředků, zvláštní pozornost pak věnovali i tomu, zda jsou současně hodnotící, případně zda expresivní prostředek v bezprostředním výpovědním kontextu doprovází hodnotící jazykový prostředek.

Výsledek analýzy ukázal, že nejméně ze všech sledovaných zpravodajských pořadů využívají expresivitu, a to ve všech jazykových rovinách, novináři zpravodajského pořadu Události České televize, nejhůře z analýzy vyšly Naše zprávy na TV Barrandov.

„Rád bych zdůraznil, že jazyková expresivita patří k frekventovanému typu porušení objektivy v hlavním televizním zpravodajství všech sledovaných televizních stanic. Mezi expresivními prostředky všech rovin jazyka dominovala hodnotící lexikální expresivita a související prostředky morfologické slovotvorné. U expresiv jsme pak zjistili také výraznou, u jednoslovných expresiv nadpoloviční provázanost s hodnotícími jazykovými prostředky ve výpovědním kontextu. Přestože jsme nejméně hodnotících expresiv zachytili u České televize, i v jejím případě byla četnost výskytu v minutě zpravodajské relace vysoká, a to 1,21 expresiva. Tedy i Česká televize užitím expresiv výrazně porušuje zpravodajskou normu, potažmo objektivitu,“ uvedl za autory analýzy Viktor Jílek z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. 

Zdůraznil přitom, že na základě analýzy přítomnosti expresivity nelze hodnotit míru (ne)objektivity zpravodajství jako takového. Nicméně užití expresivních prostředků přímo či ve výpovědním kontextu spojených s hodnocením představuje porušení jednoho ze stěžejních kritérií objektivity, a to požadavku absence hodnocení.

„Jakýkoliv prostředek, který žurnalistovi umožňuje vyjádřit názor, postoj, provést subjektivní reflexi, interpretaci skutečnosti, zvlášť pokud je současně výrazově nápadný, tedy aktivizační, představuje produktivní prostředek ovlivnění příjemce. V případě expresiv je pak potenciál ovlivnit příjemce velmi výrazný, neboť ovlivnění, či dokonce zasažení je realizováno v oblasti emocionální. Výsledkem je oproti jiným aktivizačním prostředkům snazší naplnění pro zpravodajství vyloučených cílů. Jde zejména o přesvědčování či získávání k žádoucímu typu jednání. Tento způsob ovlivnění příjemce lze označit za manipulativní,“ vysvětlil bohemista a expert na češtinu v novinářské praxi Viktor Jílek.

Jestliže žurnalisté v rozporu se základním posláním zpravodajství říkají příjemci ve svých sděleních, co si má o dané události myslet, naplňují podle Viktora Jílka cíle, které jsou typické pro názorotvornou publicistiku. „A pokud tak činí za využití expresivních prostředků, tak jejich sdělení nabývají bulvárního charakteru. Je zvláště zarážející, že takto postupují i moderátoři a redaktoři České televize, tedy média veřejné služby, kteří by se měli jiného než informativního působení na příjemce vyvarovat,“ dodal expert na češtinu v novinářské praxi z Univerzity Palackého.

Podle něj by mělo být v zájmu společnosti, aby se média, nejen ta veřejnoprávní, chovala společensky zodpovědně, mimo jiné se zdržela jakéhokoliv manipulativního působení na příjemce. Z tohoto důvodu je v případě zpravodajství legitimní požadovat po mediálních institucích, aby dodržovaly ve svých sděleních základní pravidla objektivity. Pokud mediální organizace při produkci svých mediálních obsahů budou naplňovat partikulární komerční či politické zájmy jednotlivců či skupin, nebudou respektovat základní standardy společensky zodpovědného jednání a pokud současně společnost rezignuje na kvalitu zpravodajských, šířeji mediálních obsahů, může v krajním případě dojít k ohrožení stávajícího demokratického systému. Podle Viktora Jílka, jednoho z autorů analýzy, která je součástí letos vydané monografie s názvem Jazyková expresivita v hlavních zpravodajských relacích ČT, TV NOVA, FTV Prima a TV Barrandov, se jedná sice o konstrukt krajní, nikoliv však zcela nereálný. Dokazuje to situace v našem okolí, například v Maďarsku, Rusku, Turecku, ale i v Polsku. V těchto státech je často interpretována realita prostřednictvím médií v souladu se zájmy vládnoucích jednotlivců či skupin.