Okna univerzitních učeben i vědeckých laboratoří svítící dlouho po setmění, nejmodernější technika, fascinující technologie a také nejroztodivnější pokusy, experimenty, soutěže a workshopy a všude tisíce a tisíce dospělých a dětí. Česko si v pátek užívalo Noc vědců. Olomouc a Univerzita Palackého samozřejmě nemohly chybět.
Noc vědců je celorepubliková vědecko-popularizační akce, která zapojuje lidi do inspirujícího prostředí vědy. Otevírají se laboratoře i učebny a vědci se spolu se studenty v tuto noc mění na zasvěcené průvodce. Každým rokem má tato noc i své motto. Tím letošním byl slogan „Šetrně k planetě“, návštěvníci se tak mohli ledacos dozvědět o stavu naší Země a o tom, jak ji chránit. A nejen to.
Pevnost plná živlů, spravedlivá planeta
Fasáda Pevnosti poznání se během pátečního večera stala obřím plátnem pro příběh čtyř živlů. Hlavními prvky animace byly oheň, voda, vzduch a země. Projekce s prvky videomappingu se odehrála na středové části budovy. Autorkou byla Simona Noera známá také jako m0rf [von Kinocirkus], italská vizuální umělkyně pocházející z Říma. Dalším lákadlem byla světelná prezentace s výtvarnou skupinou Chaoscompany nebo virtuální realita, která návštěvníky zavedla do podmořského světa.
Malé i velké příznivce vědy bavili také Ozoboti. „Jedná se o mini robota, který má v sobě program na barvy. Lidé si jej mohou sami navrhnout a ovlivnit, kam jede. Může blikat, točit se i tancovat. Tato aktivita je skvělá pro rozvoj kreativity, logiky a slouží jako vzdělávací pomůcka a hračka zároveň,“ přiblížil Ondřej Čejka z Czechitas.
„Téma letošní Noci vědců Šetrně k planetě je nám velmi blízké, proto jsme návštěvníkům nabídli zdarma vstup do expozice Živá voda. Představil se tam také Ústav experimentální botaniky s rostlinnou genetikou. Myslím, že se lidé bavili v každé části budovy, která byla od přízemí až do podkroví plná zajímavých vědeckých aktivit,“ popsala atmosféru koordinátorka akce Jitka Doležalová.
Jak si dnes stojí naše Země, se dozvěděli i příchozí na teologické fakultě. Kdo se nechal vést svíčkami Univerzitní ulicí až k fakultě, mohl například zjistit, v čem spočívá princip spravedlivého obchodu a jak přispívá k důstojnému životu rodin a vzdělanosti dětí v rozvojových zemích. Připravena byla ochutnávka exotických jídel i speciálního piva, vše podávané v ekologických a rozložitelných obalech. Nechyběla tradiční možnost vyzkoušet si čtení Bibli pod vodou. Téma sociální a charitativní práce zaujalo i Martinu Ferencovou z Krnova, která si jako první místo v Noci vědců vybrala právě teologickou fakultu. „Přivedl mě zájem o obor, protože jsem si vybrala ke studiu CARITAS – Vyšší odbornou školu sociální, a pak také víra,“ svěřila se.
Co z odpadu? Tipy dali přírodovědci
Přírodovědecká fakulta v duchu letošního tématu připravila mimořádně rozmanitý program. Návštěvníci se mohli dozvědět, jak se využívají odpadní přírodní materiály k výrobě nanočástic nebo jak pomáhají houby rozkládat organické látky v přírodě, a nechyběly ani informace o ekologickém způsobu zemědělství, kdy se společně chovají ryby a pěstují rostliny bez pesticidů a chemických hnojiv. Lidé si mohli odnést i tipy na ekologičtější čisticí prostředky nebo další využití vyhozených odpadků, poslechnout si povídání o rostlinných hormonech a jejich využití v zemědělství, vyrobit zubní pastu pro slony, zapřemýšlet nad různými testy, kvízy a křížovkami nebo napsat přání naší planetě. Malé i velké návštěvníky zaujalo také pozorování noční oblohy a povídání o vesmíru. Velké ovace sklidila ohňová show před fakultou.
„Na Noc vědců jsme se přijeli podívat se synem. Chtěla jsem mu nenásilnou formou ukázat, jak můžeme být ohleduplnější ke světu kolem nás, jak chránit přírodu nebo jak správně nakládat s odpadem. Moc se nám tady líbilo,“ uvedla Jana Fialová z Olomouce. „Prošli jsme si všech šest pater a nejvíce se nám líbilo určování planet, mlhovin a galaxií. Zkusili jsme si kvíz o vesmíru, ze kterého jsme se dozvěděli další zajímavé informace,“ byla spokojená i Blanka Procházková, která přijela se synem z Újezda u Uničova.
Pedagogické hádanky, filozofické přemítání
Zájemci o Noc vědců na pedagogické fakultě postávali v řadě před budovou na Žižkově náměstí už před 18. hodinou. Hned po otevření fakultu navštívilo několik stovek lidí, většinou rodin s dětmi. Čekal je bohatý program. Řada z návštěvníků se „zdržela“ už mezi prvními stanovišti výrobou píšťaly, kterou připravila katedra hudební výchovy. Z plastu si ji dokázala vyrobit například Zdenka Dedková, sedmačka ze Základní školy z Určic. „Hraji na kytaru a do Olomouce jsem přijela se spolužačkami a učitelem, který na naší základce vede Cestovatelský klub. Na pedagogické fakultě se mi hodně líbí, ale zhruba za půl hodiny máme s panem učitelem sraz a půjdeme se podívat ještě na jiná místa Noci vědců,“ plánovala.
Menší i větší děti lákalo i stanoviště katedry biologie. „Připravili jsme poznávačku zvířat. V první části mají příchozí za úkol rozpoznat na obrázcích deset zvířat. Máme i jejich exempláře. Na druhém stanovišti jsou pak připraveny pytlíky a soutěžící podle hmatu poznávají například svlečku hada. Zatím bych řekla, že často jsou v soutěži šikovnější děti než rodiče,“ řekla Petra Lampová, studentka této katedry.
Také filozofická fakulta se na zvídavé návštěvníky velmi dobře nachystala. Například na katedře germanistiky si mohli vyzkoušet psát kurentem. Ti, kteří alespoň částečně jazyk ovládali, se hravou formou učili další slovíčka. Katedra nabídla i kvíz a hru o ceny. „Kurent je staré psací písmo, které používaly děti v německé škole ještě zhruba před sto lety i tady v Olomouci. Je zajímavé si to připomenout,“ vysvětlil doktorand katedry Radek Flekal.
Ve stejném patře budovy v Křížkovského ulici 10 se mnozí zastavili například ve stánku Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Měli tu příležitost seznámit se se svátkem Tu-bi-švat, tedy Novým rokem stromů. Vedle řady dalších pracovišť fakulty se každoročně do Noci vědců zapojuje i například katedra psychologie, která letos seznamovala s univerzitním výzkumem Život bez auta. Představila portál Chodím Olomoucí, jehož prostřednictvím mohou občané upozornit vedení města na problémy, se kterými se setkávají na svých cestách městem.
Šetrně a v pohybu
„Šetrná“ stanoviště plná zajímavostí například o odpadech dominovala také v prostorách Aplikačního centra BALUO, kam umístila program fakulta tělesné kultury. Mimo jiné se tu i tvořilo z rozstříhaných PET lahví nebo si odvážlivci mohli proplazit stanovenou trasu posetou víčky. Velkým tahákem byly pohybové hry ve virtuální realitě, zájemci si mohli protáhnout svá těla také například při střelbě na bránu se členy HC Univerzita Palackého nebo při józe. Menší z hal v centru přitom byla po celý večer v obležení dětí. „Nejvíce se mi líbilo na lezecké stěně. Dvakrát jsem vylezla až nahoru, ale bylo to docela těžké. A také jsem si zaskákala na trampolíně,“ prozradila Markétka Ficová, která s tatínkem a sourozenci dorazila z Prostějova. „Vlastně jsme tu stihli jen to. Ještě se chceme podívat na další fakulty, takže to tady pro nás byla jen taková rychlovka,“ dodal tatínek Martin při odjezdu z Neředína.
Prohlídky v nemocnici, dekontaminační stan
Na komentované prohlídky po celé odpoledne lákala také Fakultní nemocnice Olomouc. Lidé si mohli projít například fort Tafelberg, který slouží jako spisovna, podívat se do centrály potrubní pošty nebo se dozvědět, jaké stroje a k čemu se používají na oddělení rehabilitace. Kapacity většiny prohlídek byly poměrně dlouho dopředu naplněny.
Fakulta zdravotnických věd připravila mimo jiné ukázky dekontaminace osob zasažených nebezpečnou látkou, svůj stan rozbalil tým bezpečnostního výzkumu přímo před budovou Teoretických ústavů. Zatímco dospělí se pídili po konkrétních údajích, například po tom, kolik váží ochranný oděv, který se při dekontaminaci používá, děti si užily „průjezd“ zbrusu novým dekontaminačním stanem. Na dalším stanovišti si pak zájemci mohli vyzkoušet například, jaké to je nalévat si horký čaj nebo si měřit krevní tlak jako nevidomý.
Nostalgie v anatomickém muzeu
Návštěvníky lákala také pracoviště lékařské fakulty, kde si mohli prohlédnout vybrané bakterie pod mikroskopem, vyzkoušet si na simulátoru odběr krve či resuscitaci nebo se dozvědět, jak si správně a šetrně k sobě i životnímu prostředí mýt ruce. Fronty se jako tradičně stály před muzeem Ústavu normální anatomie, které je jinak veřejnosti nepřístupné. Jedním z návštěvníků muzea byl Jakub Tálský, student zubního lékařství. „Pro mě je to takový návrat ke kořenům, taková nostalgie. Anatomii jsme měli v prváku, teď už jsem ve čtvrťáku, tak se sem vždy, když je příležitost, zajdu podívat. A líbí se mi tu pořád,“ pousmál se.
Na fakultu zavítali také její absolventi a budoucí studenti, jako v případě Sládkových z Kralic na Hané. „Před lety jsem tuto fakultu absolvovala a syn nyní o studiu medicíny uvažuje. Takže jsme návštěvu pojali tak trochu jako den otevřených dveří,“ uvedla Zdena Sládková, které se pod mikroskopem na Ústavu mikrobiologie nejvíce líbila salmonela. Její syn Jindřich připustil, že řada věcí vypadá naživo v anatomickém muzeu jinak, než jak je zná z knih. „Ale od studia medicíny mě to neodrazuje,“ dodal budoucí maturant.
