Stovky studentů středních škol i zájemci z řad veřejnosti využili možnosti seznámit se s výzkumem na Univerzitě Palackého. V rámci Týdne vědy a techniky, který od pondělí pořádala ve spolupráci s partnery Akademie věd ČR, zavítali na přednášky, workshopy i dny otevřených dveří v Pevnosti poznání, vědeckých centrech i na některých katedrách přírodovědecké fakulty. Cestu do Olomouce vážili návštěvníci i ze vzdálenějších míst včetně Ostravy, Jeseníku či Kyjova.
V Pevnosti poznání byl v každé expozici připravený originální program nad rámec běžné nabídky popularizačního centra. V expozici Světlo a tma si malí i velcí vyzkoušeli workshop zaměřený na sluneční soustavu a vyrobili raketu, kterou venku před budovou odpálili přímo do nebe. „Moje raketa se jmenuje Jerry a poletí až ke sluneční soustavě Kepler 90. V pevnosti jsem po několikáté a kromě vesmíru mě zajímá technika,“ prozradil sedmiletý Adam z Olomouce, který na Týden vědy a techniky přišel v doprovodu babičky.
Autoři programu vyrobili 3D modely nejrůznějších typů mraků a zájemci si mohli vyzkoušet v interaktivním pískovišti, jak vlastnoručně vymodelovaný terén ovlivní proudění vzduchu v krajině. „Vystavujeme také autentické meteorologické přístroje, jako jsou například heliograf, anemometr nebo meteorologická radiosonda,“ popsal novinky v expozici koordinátor geografie Jan Bradávka.
Návštěvníci se také dozvěděli, proč je na Zemi možný život a jak lze studovat materiál z jiných těles sluneční soustavy, aniž bychom museli vyslat ze Země do vesmíru sondu nebo modul s lidskou posádkou. „Díky poslům z vesmíru, meteoritům, věda poodhalila mimo jiné tajemství vzniku a vývoje sluneční soustavy, stáří Země nebo původu života. Kromě menší ukázky meteoritů a tektitů jsme připravili poznávání krystalů, minerálů a hornin v polarizačním mikroskopu nebo fosilie pod geologickou lupou,“ doplnila Jitka Doležalová z katedry geoinformatiky.
Přednášky významných vědců
Pevnost poznání hostila rovněž přednášky vědců, kteří seznámili posluchače se svým bádáním. Ve středu se konala přednáška špičkového anglisty a překladatele Martina Hilského, který návštěvníkům přiblížil zákulisí tvorby Williama Shakespeara.
Ve čtvrtek přišla na řadu problematika GMO a editování genomu. Možné výzvy, rizika a příležitosti v této oblasti představil ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Ivo Frébort. Po „rychlokurzu genetiky“ přiblížil středoškolákům postupy tradičního šlechtění plodin a následně i rostlinné biotechnologie, které se rozšiřují zhruba od 80. let minulého století v souvislosti s novými poznatky molekulární biologie. „Patří k nim techniky vnášení nových genů, umlčování genů a v poslední době nejvíce využívané editování genomu. Zatímco u konvenčního šlechtění změny v DNA nejsou známy ani šlechtitelům, ani konzumentům, u geneticky modifikovaných organismů jsou naopak detailně prozkoumány a pěstování těchto plodin je přísně regulováno,“ uvedl Frébort. V současné době na trhu dominují plodiny s vloženou odolností vůči hmyzím škůdcům a zaplevelení, jež poskytují vyšší výnosy. V další etapě se spotřebitelé dočkají například plodin, které budou příznivější pro jejich zdraví díky vyššímu obsahu vlákniny či vhodnějšímu složení mastných kyselin. Editování genomu hospodářsky významných plodin včetně ječmene se věnují i vědci v CRH.
Páteční přednáška souvisela s dalším globálním problémem současnosti, a to potřebou získávat více energie z alternativních a udržitelných zdrojů. Štěpán Kment z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) studenty seznámil s tím, jak velkým pomocníkem mohou být v tomto ohledu nanočástice a nanotechnologie. Spolu s kolegy se v RCPTM zabývá vývojem nových hybridních nanomateriálů na bázi oxidů kovů, jež budou schopny s využitím slunečního záření rozkládat vodu na kyslík a vodík. Právě vodík je považován za energetický zdroj budoucnosti šetrný k životnímu prostředí.
Na exkurze jezdí školy opakovaně
S výzkumem v CRH i RCPTM se seznamovali zájemci i v rámci dnů otevřených dveří. Gymnazisté z Litovle navštívili RCPTM už druhým rokem. „Studenti si loni exkurzi moc pochvalovali, proto jsme si to letos zopakovali. Prohlídka je pro ně velmi poutavá. Vše je velmi názorné, vidí zde jedinečné přístroje, s nimiž by se jinde nesetkali. A seznamují se i s tím, jak se zdejší výsledky vědy dají uplatnit v praxi,“ uvedla Jaroslava Englišová z Gymnázia Jana Opletala v Litovli.
Některé školy spojily prohlídku center i s přednáškou. „Návštěva CRH i přednáška o GMO studenty určitě obohatí. Ve vědeckém centru jsme se dostali k věcem, které budeme probírat ve škole. Odnesli jsme si spoustu informací, které určitě využijeme dále ve výuce. Získala jsem i kontakty, takže doufám, že budeme i nadále spolupracovat,“ uvedla Zita Havranová ze Střední školy technické v Přerově.
Dny otevřených dveří pořádalo i Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jež je součástí CRH. Jeho výzkumníci představili mimo jiné celosvětový projekt luštění dědičné informace pšenice.
Činili se i ekologové
Program pro veřejnost nachystali i ekologové z přírodovědecké fakulty. Zájemce nechali nahlédnout pod pokličku této vědní disciplíny a vysvětlili, jak se ekologie i ochrana přírody za posledních sto let vyvíjely.
„Tato akce byla dobrou příležitostí poukázat na některé problémy. Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí se dotkl hospodaření s vodou v krajině, která je zcela závislá na srážkách, dále jsme upozornili na problémy tundry nebo jsme se s Milanem Veselým z katedry zoologie a ornitologické laboratoře vydali za plazy Jižní Ameriky,“ uvedl Lukáš Weber z katedry ekologie a životního prostředí.
Studenti základních a středních škol se mohli zúčastnit dopoledních programů nazvaných Život ve vodě, Tajemná herpetologie, GIS aneb Umíš si vytvořit mapu? či Chemická analýza přírodních vzorků. „V rámci cvičení se žáci i studenti naučili rozpoznávat určité druhy plazů a obojživelníků nebo si vyzkoušeli, jak se analyzují odběry vod a půdy,“ dodal Weber.
