Již potřinácté, a tentokrát navzdory rozsáhlé přestavbě, pořádala právnická fakulta svou nejvýznamnější vědeckou událost akademického roku. Mezinárodní konference Olomoucké právnické dny přilákala přes dvě stě účastníků. Význam sympozia, které mělo podtitul 30 let posttotalitního právního řádu, podtrhla aktivní účast Pavla Rychetského, předsedy Ústavního soudu.
Letošní ročník Olomouckých právnických dnů byl jiný hned v několika ohledech. Fakulta jej uspořádala zhruba o měsíc dřív než obvykle a organizátoři museli program vtěsnat do jediného dne. Přizpůsobovali se totiž rozsáhlým stavební pracím, které souvisejí s dostavbou nového centrálního křídla fakulty s knihovnou a studijním centrem. „Jsem nesmírně ráda, že se podařilo zorganizovat naši tradiční mezinárodní vědeckou konferenci i letos, kdy si připomínáme třicet let od Sametové revoluce a tomuto výročí věnujeme téma plenární sekce, právě na tomto místě,“ řekla na úvod setkání děkanka Zdenka Papoušková a vzápětí upozornila na paradox, kdy se konference zaměřená na vývoj posttotalitního právního řádu koná v budově, v níž před rokem 1989 sídlil okresní výbor komunistické strany.
Rychetský: Obstáli jsme
Na kuriozity byla bohatá také přednáška Pavla Rychetského v úvodní plenární sekci. Předseda Ústavního soudu ji nazval Transformace právního řádu po listopadu 1989. Na konkrétních případech vzniku a přijímání nových zákonů přiblížil nelehkou transformaci právního systému a zdůraznil, že patrně žádný jiný stát nepřijal v tak krátkém časovém rozmezí takové množství novelizací ústavy a samostatných ústavních zákonů jako Československo ve třech letech po pádu komunismu.
Za úsměvný například považuje fakt, že nově vyjednaná federální vláda byla jmenovaná prezidentem Gustávem Husákem 10. prosince 1989 na Den lidských práv. S nadhledem také vzpomněl, jak narychlo diktoval do telefonu ke schválení prezidentský slib nebo okolnosti vzniku zákonů, které měnily název státu. „Cílem reformy po listopadu 1989 bylo vybudování moderní společnosti založené na úctě k člověku, na respektování jeho občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv ve svobodné tržní ekonomice. Kráčeli jsme přitom nevyšlapanou cestou, při které zdrojem inspirací legislativních kroků byla jakási kombinace osvědčených historických právních institutů s moderními jevy v právu druhé poloviny dvacátého století vycházejícími z materiálního pojetí demokratického právního státu a z ochrany svobody jednotlivce a autonomie jeho vůle,“ řekl Pavel Rychetský s tím, že i přes některé neúspěchy, a to zejména v oblasti privatizace národního majetku, spolu se svými kolegy obstáli.
Na společnou plenární sekci navázala jednání v sedmi tematicky zaměřených sekcích. Například Karolína Červená z Právnické fakulty Univerzity Jozefa Šafárika v Košicích si vybrala sekci Právně-ekonomické aspekty fungování státu. „Do Olomouce na konferenci jezdím pravidelně. Prohlubuji tak vztahy mezi našimi fakultami a současně je účast pro mě přínosná a zajímavá po odborné stránce. Odvážím si opět řadu zajímavých postřehů a nové kontakty,“ zhodnotila Karolína Červená
Česko-polský seminář
Součástí letošních Olomouckých právnických dnů byl navíc i 6. česko-polský právnický seminář věnovaný aktuálním otázkám právního státu v obou zemích. Koná se vždy jednou za dva roky střídavě v Česku a Polsku a je určený především odborníkům na ústavní právo. Olomoucká fakulta jej hostila již podruhé.
„Cílem našich setkávání je výměna zkušeností. Ukazuje se, že i když se jedná o dvě země, tak problémy z oblasti ústavního práva jsou v zásadě stejné. Máme k sobě velmi blízko. Řešíme například otázky právního státu, dělby moci, pravomocí prezidenta, ale také praktické otázky týkající se forem výuky,“ vysvětlil Jiří Jirásek, vedoucí katedry ústavního práva PF UP a jeden z iniciátorů vzniku semináře. Současně připomněl, že seminář je výsledkem více než třicetileté spolupráce s polskými kolegy, zejména z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni. Ta začala ještě v době, kdy Jiří Jirásek působil na pražské fakultě.
Dnes na seminář jezdí experti na ústavní právo ze všech českých právnických fakult veřejných univerzit a také z Metropolitní univerzity v Praze, z polské strany jsou to účastníci ze zmiňované Toruně, z univerzit v Gdaňsku, Lodži a v Čenstochové. „Letošní ročník považuji za mimořádně úspěšný jak co do účasti, tak do kvality příspěvků. Očekávám opět velmi zajímavé výstupy. Naše pravidelně publikované recenzované sborníky jsou v odborných kruzích ceněné,“ dodal Jiří Jirásek a poděkoval vedení fakulty za podporu, bez které by akci nebylo možné uspořádat. Navíc děkanka Zdenka Papoušková převzala nad seminářem záštitu.
Letošní setkání si nenechali ujít například Zbigniew Witkowski, děkan Fakulty práva a administrativy Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni, který patří k zakladatelům semináře, Andrzej Szmyt, vedoucí katedry ústavního práva Univerzity v Gdaňsku, Krzyszof Skotnicki, honorární konzul ČR v Polsku a vedoucího katedry ústavního práva na Fakultě práva a veřejné správy Univerzity v Lodži, Karel Klíma z Metropolitní univerzity v Praze nebo Pavel Maršálek z Univerzity Karlovy.
Konferenci Olomoucké právnické dny pořádá PF UP pravidelně, jednou ročně vždy na jaře, již od roku 2006. Původně pod názvem Monseho právnické dny.
