Ingeborg Fialová, germanistka z filozofické fakulty, byla jmenována členkou korespondentkou Rakouské akademie věd. Přijetí 29 nových vědců a vědkyň různých oborů ze sedmi zemí, kterého se profesorka Univerzity Palackého zúčastnila, se konalo ve Vídni. Bylo součástí slavnostního zasedání akademie, na němž vystoupil i rakouský prezident Alexander Van der Bellen.
Podle Michaela Alrama, viceprezidenta Rakouské akademie věd, zásadním kritériem, podle kterého vybírali nové členy, byla jejich vědecká excelence. „A toto kritérium všichni zcela naplňujete,“ řekl vybraným vědkyním a vědcům. Jak dodal, pro akademii bude přínosem nejen vědecká erudice těchto osobností, ale i jejich myšlenky a aktivity.
„Volba členkou korespondentkou Rakouské akademie věd je pro mě obrovskou poctou a zcela nečekaným vyznamenáním,“ říká Ingeborg Fialová. Za členku ji navrhla profesorka z vídeňské univerzity Konstanze Fliedl, podle které má její olomoucká kolegyně vynikající vědecké výsledky a její práce má odborný věhlas. Vyzdvihla zejména její aktivity v Centru pro výzkum moravské německé literatury/Rakouském centru.
„Touto volbou jsem se ocitla v nejlepší společnosti. Vždyť členy akademie jsou moji vážení kolegové germanisté, jejichž publikace obvykle doporučuji studentům jako základní četbu, již zmíněná Konstanze Fliedl, Werner Welzig, Peter Wiesinger, Manfred Kern, Karl Wagner, Jacques Le Rider – a ten patrně nejslavnější z nich, Claudio Magris,“ vypočítává profesorka Fialová a jak dodává, rozšiřuje zatím nepříliš početnou českou humanitní reprezentaci. „Česká humanitní věda je v rakouské akademii zastoupena jen relativně malým počtem akademiků. Členy jsou dva historici Univerzity Karlovy, Ivan Hlaváček, Milan Hlavačka a archeolog Jaroslav Tejral – a nyní tedy i já.“
Rakouská akademie věd byla založena už v roce 1847, dnes má něco přes 770 členů. Jsou jimi jak rakouští akademici a vědci, tak jejich zahraniční kolegové. „Při slavnostním vítání nových členů představitelé akademie několikrát zopakovali, že doufají v účinnou podporu nového členstva záměrům akademie a v těsnou spolupráci. Z toho soudím, že jmenování členkou korespondentkou není jen nějakou nominální poctou, nýbrž že se budu moci účastnit některých aktivit akademie – například spolupracovat na některých germanistických projektech nebo zasedat ve výborech pro přidělování stipendií či fondů z nadačních zdrojů. Věřím proto, že by moje členství tedy mohlo přinést prospěch Univerzitě Palackého,“ míní olomoucká germanistka.