Paměť UP má vzpomínky profesora Jaroslava Peprníka

Zhruba před čtyřmi lety oslovil Archiv UP emeritního profesora Jaroslava Peprníka, aby založením svého osobního fondu obohatil živou paměť Univerzity Palackého. Po více než půlroční práci vyšly nyní ve Vydavatelství UP Vzpomínky anglisty. Staly se devátým svazkem ediční řady Paměť Univerzity Palackého.  

Jaroslav Peprník, český filolog a lingvista, patří k zakladatelům anglistiky v Olomouci. Nepřehlédnutelným aspektem jeho odborné činnosti je nesmírně široký přehled o literatuře a reáliích, vlastně o všem, co souvisí s kulturou anglofonních zemí. Bez jeho učebních textů se dlouhou dobu neobešla výuka angličtiny na našich vysokých i středních školách. Působení v oboru lexikologie řadí profesora Peprníka mezi naše přední specialisty v této lingvistické disciplíně.

S ohledem na datum, kdy Vzpomínky anglisty vyšly, by se dalo říci, že jsou jakýmsi narozeninovým dárkem autora akademické obci. Bohužel s tím, že křest čtivého díla není vinou epidemické situace možný. Ten, kdo profesora Jaroslava Peprníka trochu zná, však ví, že stylové bude, když si při čtení jeho memoárů připije sklenkou absintu, jejž s oblibou pil Oscar Wilde.

V knize se pak dozví, že k sepsání vzpomínek autora přivedly dva motivy. První vychází z přesvědčení, že dvě třetiny jeho života byly dramatičtější než životy velikánů anglistiky Mathesia, Trnky, Vachka a Poldaufa. Navíc zamýšlí čtenáře i mírně pobavit spíše než vzdělat v oborech lexikologie, lexikografie, metodiky vyučování angličtině a historie styků s anglofonní oblastí. Také poznal Británii již před sedmdesáti lety a USA před padesáti roky, a čtenář tak podle něj může porovnat jeho zážitky se svými ze šťastnější současnosti. Druhý motiv je nasnadě: profesor Peprník má v plánu si memoáry přečíst, až mu přestane sloužit paměť. Navíc s tajnou nadějí, že si je ve stáří přečtou i jeho vnuci. Je totiž přesvědčený, že ústní vzpomínky zřídka přežijí třetí generaci.

Podle Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP, vyšly nyní Vzpomínky anglisty ještě z jednoho důvodu. „Vyšly díky osobní invenci profesora Lubomíra Machaly, který knize vyjednal finanční podporu nejen rektora UP, jak je u této edice zvykem, ale i podporu děkana FF UP,“ vysvětluje a dodává, že díky této podpoře přeskočily další autory v pořadí – profesora Miloslava Dudu z Lékařské fakulty UP a profesora Zdeňka Kučeru, bývalého vedoucího katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP.

Memoáry Jaroslava Peprníka vyšly na jeho výsostné přání téměř bez fotografií. „Vedle úvodní najde čtenář další až v samém závěru knihy. Dokonale ilustruje autorův suchý – a někdy opravdu až černý – humor, kterým je mezi svými kolegy a studenty pověstný,“ vysvětluje Háta Kreisinger Komňacká z Vydavatelství UP, kde na memoárech pracovali od loňského podzimu.

V univerzitním vydavatelství se podle ní během příprav Vzpomínek anglisty profesor Peprník vždy zastavil jen krátce, s železnou pravidelností ale docházel a dochází do své kanceláře na katedru anglistiky a amerikanistiky, což autor potvrzuje i v knize: „Spolužáci a spolužačky, už třicet let v důchodu, nechápou, že někdo chodí do práce, i když nemusí. Já jim říkám: vy se potom nemůžete těšit na volný víkend, protože máte víkend neustále. (…) A tak až se do chuti vyspím, jdu na krásně zrenovovanou fakultu, kde je nyní místo asfaltového dvora zahrada, pohrdnu výtahem a vystoupím dvě patra do pracovny vybrané mi vedoucí katedry docentkou Lídou Veselovskou, potěším se výhledem z okna do parku pod hradbami s parkánovou zahradou a zapnu počítač.“

Edicí Paměť UP rozšiřuje Univerzita Palackého poznání vlastní historie o vzpomínky svých vyučujících a vědeckých pracovníků. Více než sto padesátistránkové dílo Jaroslava Peprníka se stalo další pevnou součástí této pestrobarevné mozaiky.

„Čtenáři mých Vzpomínek anglisty, jak jsem svůj rukopis váhavě nazval po vzoru svého učitele a dobrodince profesora Vachka, nechť jsou nyní varováni: nenajdou zde ani setkání s významnými lingvisty, neřku-li s celebritami veřejného života, ani popis návštěv četných univerzit a vystoupení na kongresech. Budou se muset spokojit s vyprávěním o tom, co jsem zažil, než se ze mě stal anglista, a co se v mém životě událo potom. Výstižnější název tohoto rukopisu by byl ‚Dobrodružství moravského anglisty na dvou kontinentech ve dvou staletích‘,“ píše Jaroslav Peprník v úvodu svých memoárů.

Impulz k vydávání děl z řady edice Paměť UP vzešel od ředitele univerzitního archivu Pavla Urbáška. Od té doby je to právě Archiv UP, kdo každoročně autora nového svazku navrhuje. Prvním titulem této edice byla komentovaná kniha pamětí klasické filoložky Julie Novákové, v dalších letech následovaly memoáry fyzika Jana Peřiny, rusisty Miroslava Zahrádky, historika a bývalého děkana filozofické fakulty Josefa Bieberleho a emeritního profesora filozofické fakulty Miloše Trapla. Dalšími přírůstky byly paměti sochaře Bohumila Teplého a lingvisty, hispanisty a portugalisty Jiřího Černého a rozhodně nelze opomenout paměti Josefa Jařaba, někdejšího rektora UP a jedné ze zásadních postav sametové revoluce, které vyšly také jako audiokniha načtená samotným autorem. Vzpomínky anglisty Jaroslava Peprníka jsou tedy devátým svazkem. Vydavatelství UP, kde jednotlivé knihy vycházejí, se unikátní edici snaží vtisknout novou tvář. „Autobiografie významných osobností naší univerzity si zaslouží, aby vypadaly reprezentativně. Věřím, že Vzpomínky anglisty si své čtenáře najdou velmi rychle,“ dodává Háta Kreisinger Komňacká.