Nedělní večer 8. října patřil dvěma koncertům soudobé hudby konaných v rámci devátého ročníku festivalu MusicOlomouc. Večer v Kapli Božího Těla zahájila skladba pro klavír a cimbál Ádáma Csera Zrcadla, která vznikla na objednávku klavíristky Nóry Füzi. Tato berlínská interpretka kompozici uvedla společně s Danielem Skálou. Ať už se jednalo o první údernou větu nebo o poslední melancholickou, umělci na sebe citlivě reagovali. Kompozice akcentovala zvukovou podobnost nástrojů (z čehož ostatně vyšel i její název); tedy dialog cimbálu a klavíru se stal pro publikum nejzajímavějším momentem. Náročná synchronizace hráčů se promítla i do druhého společného kusu přítomného skladatele Jiřího Kadeřábka From an Unshot Movie.
Olomoucké seskupení Lichtzwang, které posluchači znali již z předešlého ročníku festivalu, do svého programu stejně jako loni zařadilo skladbu ředitele festivalu Marka Keprta. Nová verze Keprtovy kompozice Když vážkobdění vychmyřuje svit 2 byla charakteristická, jako většina Keprtových skladeb, hledáním nových tónů. Violoncellista Jiří Fajkus imitací zvuku letu vážky takřka popřel primární zvuk svého nástroje a barevně neobvyklá byla i souhra trumpetisty Jana Přibila a hráčky na těremin Evy Balcárkové. V polovině koncertu zaznělo pět rozličných skladeb Györgyho Kurtága, které slovně uvedl a na cimbál následně zahrál Daniel Skála. V pěti kusech se promítlo rozmanité spektrum zvuků a tónů hraných na rozladěný nástroj, jak bylo skladatelem zadáno. Celý koncert završila premiéra kompozice Šimrání Daniela Skály v interpretaci výše zmíněného olomouckého tělesa. Imitace bzučení otravného hmyzu bylo postupně barevně znázorněno jednotlivými nástroji: těreminem, violoncellem, klavírem a trubkou. Se vzrůstající dynamikou a přispěním všech melodicky nezávislých instrumentů skladba vyvrcholila, připomínajíc změť otravné, šimrající havěti.
„Perception of time“
Zajímavou zvukovou fúzi poskytlo uskupení violoncellistky Ellen Fallowfield a trombonisty Stephena Menotti - Two New Duo, jež dominovalo druhému nedělnímu koncertu. Výběru skladeb, jak sami interpreti uvedli, vévodilo vnímání času v hudbě. Úvodní Study for String Instrument #1 dánského skladatele Simona Steen-Andersena vycházela z glissanda - prvku zvukově společnému oběma nástrojům. Hravě působící zvukový efekt první kompozice vystřídala skladba aber unter uns bewegt sich alles, svým charakterem zádumčivější, zkoumající moment zrození zvuku. Loudění rozličných zvuků, střídání dusítek či hra s vytaženým ladícím cukem u trombonu však nepřinesly nic nového a skladba se po čase stala směsí stále se opakujících netónových prvků. Instability poukazující na zvuky současného, technologií poznamenaného světa vedla k zamyšlení nad jejich vnímáním v každodenním životě. Druhou polovinu koncertu odstartovala skladba Multiphonic Objects Gliding Through 43-Tone Space, primárně založená na využití prvku glissando, vycházející z podnětu kombinovat mikrotóny a na podkladě měnící se výšky, dynamiky a témbru vytvořit neustále se vyvíjející kompozici. Oba interpreti se v průběhu večera předvedli i v technicky náročných sólových skladbách, nottetempo Nadira Vassena a Solo pro violoncelo Beata Furrera, po nichž následovala premiéra three minute movements. Klause Langa. Šťastným dramaturgickým počinem bylo zařazení One Arm 1 Chikako Morishity na úplný závěr koncertu. Dramatická skladba prodchnutá recitací útržků z novely Jedna Paže Jasunariho Kawabaty působila hororovým dojmem, který v posluchačích zvolna dozníval po zbytek večera.
Pozvánka na olomouckou premiéru
Závěrečný koncert festivalu představí unikátní nástroj Airmachine a skladatel a dirigent Ondřej Adámek. Akce se uskuteční v Atriu Uměleckého centra UP v neděli 15. října 2017 v 19:00.
Barbora Kubečková, studentka KMU FF UP