Jaký plat chtějí dostávat při nástupu do zaměstnání? Který zaměstnavatel je pro ně firmou snů? A co všechno rozhoduje při výběru práce? Na tyto a řadu dalších otázek dávají odpovědi výsledky 4. ročníku průzkumu Universum Talent Survey – rozsáhlé kariérní studie pořádané v 60 zemích světa. V Česku se do průzkumu, který probíhal od loňského listopadu do letošního března, zapojilo 14 280 studentů, včetně 730 studentů Univerzity Palackého.
Průzkum, který provedla švédská výzkumná společnost Universum ve spolupráci s českou mediální skupinou Studenta Media, přináší souhrnné výsledky o generaci tzv. mileniálů, zároveň popisuje trendy mezi studenty jednotlivých oborů, včetně detailních dat o jejich kariérních preferencích, a to jak v lokálním, tak i globálním srovnání. Jedním z výsledků jsou i žebříčky nejatraktivnějších zaměstnavatelů.
Představa nástupního platu roste
A co vyplývá ze zveřejněných údajů? Tak například, že se letos očekávaný nástupní plat bez odměn a bonusů vyšplhal na částku 26 653 Kč. To je bezmála o tisíc korun více než loni, kdy se studenti spokojili s 25 661 Kč. Nejmenší očekávání mají stejně jako v loňském roce studenti humanitních oborů, jejichž představa činí 23 817 Kč. To studenti IT si představují finanční ohodnocení ve výši 31 506 Kč, čímž i letos ve srovnání s dalšími obory vedou. Zajímavé podle výzkumníků je, že v letošním roce výrazně vzrostlo očekávání studentek IT.
Výsledky se ale liší i podle jednotlivých škol. „Z průzkumu vyplývá, že například představa nástupního platu je u studentů Univerzity Palackého nižší, než je zmíněný průměr. Podle studentů, kteří se do průzkumu z naší univerzity zapojili, jde o částku 23 641 korun. A rozdílů ze studie vyplývá více,“ řekla Jitka Janečková Moťková, vedoucí Studentského kariérního a poradenského centra UP, které mělo letos poprvé na starosti propagaci výzkumu na univerzitě. „Do průzkumu se na naší univerzitě zapojili především studenti humanitních a uměnovědných oborů, zájem pak byl i ze strany studentů přírodovědných oborů, práva a medicíny. Z toho mohou pramenit i preferované oblasti budoucího zaměstnání po skončení školy, kde se oblibě těšily vzdělávací a vědecké instituce, veřejný sektor a vládní agentury, umění, zábava a rekreace, právní služby, zdravotnictví i média a reklama,“ dodává Janečková Moťková.
Flexibilní práce, vlídné prostředí
Průzkum se zaměřoval i na tzv. Work-life balance, který podle studie považují studenti za absolutně nejdůležitější kariérní cíl už několik let. Z výzkumu vyplývá, že do tohoto pojmu studenti zahrnují třeba flexibilní pracovní podmínky, čas na osobní zájmy nebo to, zda firma nabízí přátelské pracovní prostředí. A právě to uvádí podle výzkumníků jako důležité kritérium při výběru zaměstnavatele 66 procent českých studentů a studentek.
Studie také tvrdí, že čeští studenti jsou velmi pracovití. „Češi se o sebe musí ‚umět postarat‘ už během studií: 88 procent studentů někdy pracovalo nebo pracuje na brigádě, 53 procent na částečný úvazek mimo studijní obor a 36 procent v rámci svého oboru. Oproti zahraničním vrstevníkům jsou tato čísla velmi nadprůměrná. To nás odlišuje například od Německa nebo Francie, kde místní studenti častěji absolvují stáže, které u nás tak časté nejsou a zkušenosti s nimi má jen čtvrtina vysokoškoláků,“ komentuje koordinátorka průzkumu pro ČR Irena Rákosová.
Jedničkou je Google
Podle zveřejněných žebříčků patří mezi nejatraktivnější zaměstnavatele společnost Google, kterou preferují studenti ekonomických a IT oborů. U studentů přírodních věd stejně jako v předchozích letech zvítězila Akademie věd. Budoucí právníci by se rádi dostali na soudy, státní zastupitelství nebo ministerstvo vnitra. Mezi humanitními obory pak vede Česká televize, následována společností Google a ministerstvem zahraničí. Více najdete ZDE.
Vyhodnocená data jsou k dispozici jak univerzitním kariérním poradcům, tak vedení školy. „Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že 56 procent studentů naší univerzity zapojených do průzkumu využívá jednu nebo více z kariérních služeb na naší škole. Nejčastěji to jsou různé kariérní workshopy připravující například na pohovory, pomáhající správně napsat životopis, motivační dopis. Oblíbená jsou také setkání s konkrétními zaměstnavateli či kariérní a profesní veletrhy. Obecně také pomoc při hledání praxe a práce či nabídky od zaměstnavatelů směrem ke studentům. Při hledání práce se pak jako důležitý kanál pro komunikaci potvrdily sociální sítě, internetová média i stránky jednotlivých zaměstnavatelů,“ říká Janečková Moťková.
„Zjištěné informace využijeme následně jak při našich aktivitách zaměřených na uchazeče o studium, tak při práci s absolventy univerzity,“ dodává Gabriela Sýkorová Dvorníková, vedoucí oddělení komunikace UP.
Do průzkumu pro Universum se ročně zapojí přes 1,3 milionu respondentů z více než 2 200 škol z celého světa. Sběr dat do průzkumu Universum Talent Survey 2017 probíhal v ČR v úzké spolupráci s univerzitami, vysokými školami, kariérními centry a studentskými spolky. Dotazník je pro všechny trhy, kde společnost Universum působí, unifikovaný, aby bylo možné výsledky jednotlivých zemí spolehlivě a kvalitně porovnat.