Jak složité je přeložit do jiného jazyka politické eseje? A mají vůbec texty, které vznikly v jistý daný okamžik, nadčasovou platnost? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Žurnál Online překladatelka a absolventka Filozofické fakulty UP Zuzana Henešová, která přeložila knihu Revize střední Evropy. Proč o budoucnosti Evropy rozhoduje středoevropský region.
Kniha je prvním svazkem nové edice Fórum, která vzniká jako součást projektu Středoevropského fóra Olomouc založeného Muzeem umění Olomouc. Českému čtenáři ji nabídlo Vydavatelství Univerzity Palackého. Na univerzitě se také konala její prezentace. Zuzana Henešová, která publikaci přeložila, pracuje v Muzeu umění Olomouc.
Přeložila jste pro českého čtenáře knihu dvou osobností rakouské politiky Erharda Buseka a Emila Brixe. Zamýšlejí se v ní nad rolí a pozicí středoevropského regionu. Proč by nás měla zajímat kniha o části evropského regionu v době, kdy mluvíme o globálním a propojeném světě?
K tomu jsou v zásadě dva dobré důvody. Jednak proto, že ve střední Evropě žijeme, jsme její součástí. Ostatně to byl i první impulz k překladu – předejít onomu známému efektu „o nás bez nás“, tedy zpřístupnit knihu právě těm, kterých se bezprostředně týká. Nacházíme se takřka v geografickém centru střední Evropy, takže bychom se měli spíš ptát, koho jiného by osudy a směřování tohoto regionu měly zajímat, když ne nás samotné. Druhý důvod je také poměrně lapidární – všechno přeci souvisí se vším. Globalizace ovlivňuje dění ve střední Evropě a vice versa to platí neméně – střední Evropa má vliv na dnešní propojený svět. Hlubší porozumění souvislostem je s touto knihou v ruce snadnější.
Dynamika evropského a vlastně i světového vývoje je v posledních letech obrovská. Přes brexit, migrační vlnu, pandemii covidu-19 až po dnešní energetickou krizi. Nakolik jsou podle vás teze, které autoři formulují, platné či uplatnitelné i v tuto dobu?
K této otázce se sami autoři vyjadřují v úvodu, který napsali pro české vydání, a byla i tématem rozhovoru při setkání s Emilem Brixem na půdě UP v rámci představení publikace veřejnosti. Myslím, že základní tezi, a sice že směřování Evropy je významnou měrou ovlivňováno právě veškerým děním v regionu středoevropském, vývoj posledních let či měsíců nijak významně nenabourává. Dalo by se říci, že v určitých oblastech geopolitického vývoje působí jevy, které jmenujete, částečně jako katalyzátor.
Co vás osobně nejvíce zaujalo?
Kapitola šestá a kapitola osmá. Tedy pojednání o nacionalismu – nebylo mi příjemné znovu si vědomě připustit, jak velkou tradici tento jev ve střední Evropě má, a hlavně, že je to jev nikoliv historický nebo současný, ale jaksi setrvalý, že v budoucnu celkem jistě nijak zázračně vymýcen nebude. Pasáž o náboženství mi připomněla, že o vzájemném vztahu jednotlivých náboženství a jejich vlivu na politická rozhodnutí nebudu nikdy vědět dost. Navíc obsahuje zajímavé odkazy na mého oblíbeného teoretika Eliase Canettiho.
Jsou to eseje, které obvykle nesou i výrazný autorský rukopis. Jaká jsou úskalí takového překladu?
Velká! Ne proto, že bych nebyla zvyklá poradit si s autorským rukopisem, v tomto ohledu jsou literární překlady skvělou průpravou. Tentokrát šlo ale o knihu dvou autorů, je jasné, že byť mají stejná stanoviska a shodný záměr sdělení, o rukopisu to neplatí ani zdaleka. Kniha však tvoří celek, nejde o rozhovory nebo signované stati. Takže jsem celou dobu balancovala mezi respektem vůči zmíněnému autorskému rukopisu a dobře odvedenou službou pro čtenáře, který má a chce číst v podstatě jednolitý text. Velkou oporou mi při práci byla profesorka Inge Fürst-Fialová, která mi laskavě překlad lektorovala.
Kniha je prvním svazkem nové edice Fórum. Jaké další tituly plánujete?
V těchto dnech právě ediční rada schvaluje titul pro příští rok, přesné názvy a pořadí dalších svazků tedy zatím neprozradím, ale mezi připravovanými jsou knihy z Nizozemska, Polska, Slovinska… Nepůjde vždy jen o literaturu odbornou nebo populárně-naučnou, přineseme i mimořádná díla z krásné literatury, jejichž překlady na českém trhu chybí a o střední Evropě nám rozhodně mají co říci.