O znečištěném ovzduší, jeho příčinách a dopadech na lidské zdraví se v polovině února diskutovalo na právnické fakultě. A to díky konferenci Ochrana ovzduší v ČR: role práva, vědy a politiky, kterou pořádal student práv Luděk Plachký, v rámci svého projektu podpořeného Nadačním fondem UP.
Luďku Plachkému se podařilo uspořádat jedinečnou platformu, kde se ke stavu ovzduší v Česku postupně vyjádřili právníci, politici, úředníci, vědci i studenti. Během jediného dne zazněly příspěvky odborníků z Akademie věd, Úřadu vlády, z Ministerstva životního prostředí, Krajských úřadů Olomouckého a Moravskoslezského kraje, z olomouckého magistrátu a z nevládních organizací. Vystoupili také studenti Environmentální právní kliniky při PF UP, kteří se ve svých diplomových pracích věnují ochraně ovzduší, a studenti Slezského gymnázia v Opavě působící v Projektu Emise. „Cílem konference bylo diskutovat nejen o příčinách a zdrojích znečištění ovzduší, o dopadech na lidské zdraví, ale také o nástrojích a možnostech snižování znečištění, které mají stát, obce a kraje k dispozici,“ řekl student 4. ročníku oboru Právo.
Jednotlivé příspěvky se dotýkaly všech čtyř nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší – dopravy, lokálních topenišť, velkých zdrojů znečišťování i dálkového přenosu. Významný koncepční dokument Strategický rámec Česká republika 2030 a jeho dopady na ochranu ovzduší v ČR představil Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ČR. Znečištění ovzduší v Olomouckém kraji popsal Milan Klimeš, náměstek hejtmana.
Marek Bruštík, vedoucí oddělení ochrany ovzduší a integrované prevence odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, představil téma zákonodárných iniciativ kraje. Znečištění ovzduší se v Moravskoslezském kraji stalo základem pro dvě zákonodárné iniciativy směřující ke kontrole lokálních zdrojů vytápění (2009 a 2013) a v roce 2013 pak ještě pro zákonodárnou iniciativu mající za cíl změnu ve výnosech poplatků za znečišťování ovzduší. Lokální topeniště se v Moravskoslezském kraji v topné sezóně výrazně podílí na zhoršení stavu ovzduší. Přestože legislativa v oblasti ochrany ovzduší ukládá povinnost topit jen předepsaným palivem a zakazuje spalovat odpad, možnosti kontrolovat dodržování těchto povinností byly do 31. 12. 2016 neefektivní. Moravskoslezský kraj proto využil svého práva iniciovat změnu zákona, byl však v obou případech neúspěšný.
Možnost přímé kontroly lokálních topenišť byla do zákona o ochraně ovzduší zavedena s účinností od 1. 1. 2017, přesto, jak vyplynulo z diskuse na konferenci, naráží úřady na celou řadu praktických problémů, např. kdo by měl kontroly provádět a jak, aby se prokázalo, čím se v kontrolované domácnosti topilo. Data týkající se kontrol lokálních topenišť, které provedly v období od 1. 1. 2017 do 15. 8. 2017 ve všech krajích na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, představili studenti PF UP Luděk Plachký a Tomáš Šrom. Z jejich prezentace vyplynulo, že ve sledovaném období úřady v celé republice dostávaly podněty na porušení povinností, zasílaly upozornění majitelům lokálních topenišť a s výjimkou Středočeského kraje ve všech ostatních krajích došlo i na přímé kontroly.
Olomouc znečišťuje doprava a dálkový přenos
Náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec seznámil účastníky konference s Plánem udržitelné městské mobility, který bude rada města schvalovat letos v dubnu a zastupitelstvo pak na svém červnovém zasedání. Nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší v Olomouci je totiž doprava a dálkový přenos, jak vyplynulo z příspěvku Vladimíra Lollka ze společnosti E-expert, s.r.o., která pro Olomouc zpracovávala odhad původců znečišťování ovzduší a zaměřila se přitom na ověření, jaký podíl má na znečištění olomouckého ovzduší doprava.
Problematiku dálkového přenosu znečištění ovzduší a srovnání smogových situací v Moravskoslezském a Olomouckém kraji od roku 2000 z pohledu meteorologického představila Blanka Krejčí z oddělení ochrany čistoty ovzduší z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Ze srovnávacího výzkumu například vyplynulo, že na Ostravsku jsou nepříznivé imisní situace častější, trvají déle, a to zejména při slabém proudění větru okolo 1-2 m/s, kdežto na Olomoucku vznikají nejhorší smogové situace při bezvětří. Prezentace také ukázala, že vlivem proudění větru proniká na Ostravsko znečištění ovzduší z Polska, které výrazně přispívá ke zhoršení kvality ovzduší. Dálkový přenos tedy hraje velkou roli a ukazuje se na něm potřeba ochranu ovzduší koordinovat na mezinárodní úrovni.
Problematice velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší se věnovala Laura Haiselová, právnička nevládní organizace Frank Bold. Účastníky konference seznámila s aktuální problematikou tzv. Závěrů o nejlepších dostupných technologiích pro velká spalovací zařízení, které stanoví závazné emisní limity pro elektrárny a další spalovací zařízení s účinností od srpna 2021. V ČR se tato změna dotýká celkem 108 zařízení, jejichž integrovaná povolení budou muset být uvedena do souladu se Závěry o nejlepších dostupných technologiích. Ministerstvo životního prostředí v současné době chystá metodiku, která by měla pomoct krajským úřadům při rozhodování o změnách integrovaných povolení a při udělování výjimek, kde by mělo být zohledněno také vyčíslení přínosu pro zdraví lidí a pro životní prostředí. Laura Haiselová upozornila na to, že právě vyčíslení externalit je v praxi opomíjeno, což je nežádoucí stav. Z dalších příspěvků, které byly na konferenci předneseny, totiž vyplynulo, že dopady znečišťování ovzduší na lidské zdraví by opomíjeny být neměly.
Rizikovými látkami v ovzduší a jejich dopady na zdraví se ve svých příspěvcích zabývali Jiří Bendl, tajemník Výboru pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro udržitelný rozvoj a Radim J. Šrám z oddělení genetické toxikologie a nanotoxikologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který je také předsedou Komise pro životní prostředí AV ČR. Z obou příspěvků vyplynulo, že znečištění ovzduší je nejzávažnějším problémem životního prostředí, protože prokazatelně poškozuje lidské zdraví, dokonce i u nenarozených dětí. Dlouhodobé výzkumy, na kterých se Radim J. Šrám podílí, např. ukazují, že zvýšené koncentrace polétavého prachu (PM2,5) zvyšují nejen výskyt autismu, poruch kognitivních funkcí u dětí, ale také deprese a výskyt Parkinsonovy choroby. Příspěvek Radima Smolky pak přinesl zamyšlení z pohledu práva nad tím, nakolik znečištěné ovzduší, které má prokazatelné dopady na zdraví člověka, zasahuje do lidské důstojnosti.
V mezioborové diskusi chceme pokračovat
Hlavní organizátor konference Luděk Plachký byl s průběhem sympózia nadmíru spokojený. „Účastníci konference měli možnost slyšet a diskutovat o pohledech jednotlivých řečníků na společné téma ochrany ovzduší. Jako student práv si například dokážu lépe udělat představu o škodlivosti některých látek v ovzduší. Stejně tak pro mne již nebudou zcela nepředstavitelná čísla vyjadřující povolené koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Cíl propojit přírodovědné obory, právo a politiku se podařil naplnit na sto procent,“ zhodnotil Luděk Plachký a dodal, že byl mile překvapen zájmem o konferenci mezi odbornou veřejností i studenty Univerzity Palackého a ohlasy samotných účastníků. „Děkuji Veronice Tomoszkové z katedry správního práva a finančního práva za pomoc při její organizaci a Nadačnímu fondu UP, bez jehož podpory bych takovou akci organizoval jen stěží.“
Veronika Tomoszková, která na PF UP garantuje výuku práva životního prostředí, na projektové konferenci vyjádřila potěšení z toho, že se první právnický projekt podpořený Nadačním fondem UP zaměřil právě na ochranu životního prostředí. „Problémy životního prostředí vnímáme skrze vlastní potřeby až v momentě, když se nás to dotkne. Uvědomit si dopady znečištěného ovzduší na naše zdraví je obtížné, protože ovzduší je nehmatatelné. Náš přístup ke znečištění ovzduší by se dal vyjádřit příměrem, co oči nevidí, to srdce nebolí. Jenže znečištění ovzduší proniká až do samého jádra každého z nás a narušuje DNA. Je to opravdu závažný problém, který věda popsala, politika a právo tedy musí reagovat. Konference z projektu Luďka Plachkého přinesla zajímavé závěry a umožnila mezioborovou diskusi, ve které bychom rádi pokračovali,“ naznačila Veronika Tomoszoková.