Univerzitní projekt IMUZA - Jedinečností uměleckého výrazu k inkluzivnímu uměleckému vzdělávání cílí na spolupráci a vzájemné obohacování pedagogů, kteří se uměleckým vzděláváním zabývají. Celkem se na něm podílí třiapadesát partnerů (škol, institucí, spolků), kteří zastupují téměř všechny stupně, typy a formy uměleckého vzdělávání v České republice. Hlavním metodikem projektu je profesor Milan Valenta z Ústavu speciálněpedagogických studií Univerzity Palackého.
Do prostor zlínské Orlovny a Základní umělecké školy přijelo přes sedmdesát pedagogů, kteří se zabývají uměleckým vzděláváním, aby se během dvou dnů zúčastnili workshopů a exhibicí v rámci tzv. „Velkého setkání“ partnerů projektu IMUZA.
Páteční workshop vedla doktorka Jaroslava Dosedlová na téma Archetypy a symboly v terapeutickém tanci. Během svého workshopu představila dva různé přístupy. Prvním z nich byl introvertní přístup terapeutky Laury Sheleen a druhým, odlehčenějším a extrovertním, přístup francouzské psychoanalytičky France Schott-Billman, který vychází z původních kmenových tanců doprovázených hrou na buben.
Speciálním hostem letošního setkání byla ruská klinická psycholožka, pedagožka a fyzioložka Natalie Timofejevna Popová z Moskevské univerzity. Doktorka Popová se již třicet let zabývá terapeutickou prací s osobami s nejrůznějším typem postižení, a to pomocí metody plasticko-kognitivního pohybu, kterou představila na několika workshopech. Autorská metoda spočívá v hluboké práci s tělem, která dle klinických studií zlepšuje kognitivní schopnosti klientů i jejich sociální dovednosti.
Společně s Natalií T. Popovou přijela také část moskevského divadelního souboru z inkluzivního divadla Krug. Během čtrnáctidenní práce vytvořili ruští herci společně s kolegy ze zlínského divadelního souboru Tyátr Modrodiv a žáky ZUŠ představení Nesahat o problému s dotykem (osob s poruchou autistického spektra), které na konci setkání odprezentovali na jevištních prknech zlínské Malé scény.
„Celý proces přípravy a realizace inkluzivního divadelního prostředí byl dokumentován tak, aby bylo možné vytvořit audiovizuální materiál, který poslouží jako příklad dobré praxe pro pedagogy, kteří se inkluzivním divadlem zabývají,“ sdělil Martin Dominik Polínek, koordinátor této akce v rámci projektu.
Součástí projektu byla také vernisáž pořádaná sdružením Za Sklem, které pracuje s lidmi s poruchou autistického spektra. Pomocí grafiky a krátkých textů výstava nabídla pohled do života osmi rodin, jejichž osud porucha autistického spektra ovlivnila. Doplnilo ji šest úryvků z knih, které o autismu pojednávají a krátký zdramatizovaný výstup herců ZUŠ.
„Základní myšlenka přišla s příběhem z knihy A proto skáču, kterou napsal třináctiletý chlapec s autismem. Výstavou jsme chtěli přiblížit život lidí s PAS veřejnosti. Potřebovali jsme od rodičů, dětí a dospělých, s nimiž pracujeme, aby sepsali své příběhy a pocity. Můj velký dík patří umělcům, kteří pomohli jednotlivá slova proměnit v obrazy,“ uvedla Jana Holčapková ze zlínského sdružení Za Sklem, která výstavu organizovala.
Dominik Lipovský, student FF UP