Obchodníci se spiritualitou, život se sluchovým postižením, současné výzvy ve vzdělávání školních psychologů či komunikace společenskovědního výzkumu směrem k veřejnosti. To jsou jen některá z témat, která přinesl 15. ročník konference Ph.D. Existence pořádané katedrou psychologie FF UP.
Aktuální témata, která hýbou komunitou současných i nastávajících psychologů, přinesla konference Ph.D. Existence s podtitulem Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Setkání, kterého se účastnilo na 120 odborníků a studentů z oblasti psychického zdraví, se konalo na konci ledna v Uměleckém centru UP.
V rámci 15. ročníku konference proběhlo několik plenárních přednášek, jedna z nich se věnovala například projektu Zdravá generace. Ten vychází z již tři desetiletí sbíraných dat od dětí a adolescentů v rámci mezinárodní HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) studie. Cílem Zdravé generace je přiblížit data o životním stylu a návycích dospívajících atraktivní formou široké veřejnosti, učitelům, ale i politikům. Na konferenci s tímto tématem vystoupili Petr Baďura a Radek Palaščák z UP.
Na mýty ve vzdělávání a jejich dopad na učitele či školní psychology se ve svém příspěvku zaměřil Jan Mareš z Masarykovy univerzity. O psychologických dopadech života s poruchou sluchu mluvil Marian Groma z Univerzity Komenského v Bratislavě. Na konferenci byla prezentována i těžší témata, jako například záměrné sebepoškozování v období adolescence, klimatická úzkost či zkušenosti se sexuálním obtěžováním v autoškole.
Jaká je role psychologů ve veřejném prostoru? Jak je společnost informovaná v oblasti psychologie? Na tyto otázky se snažila odpovědět během své přednášky Spiritualita na prodej Romana Mazalová z FF UP. „Společně se studenty se dlouhodobě zabýváme fenoménem tzv. obchodníků se spiritualitou – osob, které nabízejí psychologické či terapeutické služby bez odpovídajícího vzdělání a odborné praxe,“ uvedla Romana Mazalová. Jak připomněla, v době, kdy se ve veřejném prostoru neustále akcentuje nedostatek psychologů a dlouhé čekací doby na jejich služby, jsou takové nabídky pro lidi s psychickými potížemi přirozeně velmi lákavé. Tito tzv. obchodníci navíc mají, na rozdíl od psychologů a psychoterapeutů, velmi zdařilou propagaci a platí si reklamu na sociálních sítích. „Pokud člověk ve stavu psychické nepohody začne na internetu vyhledávat fráze jako ‚Co dělat, když cítím úzkost?‘, reklamní algoritmy mu mohou začít nabízet obsah slibující snadná, rychlá a univerzální řešení. Reklamu si však může zaplatit kdokoli, takže se často zobrazují neověřené služby bez jakékoli záruky odbornosti či kvality,“ upozornila Mazalová.
Na pravidelném setkání, které organizovali Eva Aigelová a Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP, byl jeden blok věnovaný také preventivnímu programu Druhý krok, který přivedla do České republiky Eleonora Smékalová a podílí se na něm i Lucie Viktorová a Kateřina Palová. Za podpory vyškolených pedagogických pracovníků se v rámci něj učí děti na MŠ a 1. stupni ZŠ být empatickými, řešit konflikty, neubližovat druhým a zvládat agresi a hněv. Tento mezinárodní program byl v České republice a na Slovensku zaveden před deseti lety a konference tak sloužila k jeho reflexi.
