Roztroušenou sklerózu má od svých šestnácti let a hovořit o ní se rozhodla prostřednictvím výstavy. Říká, že když s nemocí vede dialog, získává k ní jiný vztah. Tento dialog Petry Vlčkové, doktorandky Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, mohou sledovat zájemci během expozice v Galerii sociální fotografie FF UP. Vzhledem k epidemiologické situaci nyní online, prostřednictvím zajímavých vstupů.
„V posledních letech se mi začaly dít věci, jejichž prostřednictvím si nemoc více uvědomuji a mám potřebu o ní něco říci. Zjistila jsem, že když o ní mluvím, když s ní komunikuji, získávám k ní pozitivnější vztah. Expozice RS je pro mne neustále se vyvíjejícím projektem, v němž nemoc zpracovávám. Je pro mě zároveň i jakousi terapií, hrou a dobrodružstvím,“ řekla doktorandka Petra Vlčková. Dodala, že ve své tvorbě vychází z deníku, který používá jako analýzu své nemoci. „Jsem ráda, že kolekce mých fotografií mohla být instalována i za daných okolností. Už jen možnost veřejně mluvit o nemoci mi totiž pomáhá. Zvu vás do tohoto dobrodružství,“ doplnila.
Nová výstava instalovaná v Galerii sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP je specifická v mnoha ohledech. Především v tom, že znázorňuje vyrovnávání se jedince s nemocí. Cyklus fotografií autorka rozdělila do několika okruhů, jejichž spojovníkem je RS – roztroušená skleróza. Nemoci samé pak přiřadila zlatou barvu, jež je pro ni klíčem, který diváka propojuje s abstraktním světem onemocnění.
Současná epidemiologická situace je složitá pro všechny galerie a Galerie sociální fotografie, která je v prostorách katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, není výjimkou. Organizátoři proto vymysleli, že výstavu nabídnou veřejnosti jinak. „Rozhodli jsme se připravit výstavu, která sice instalovaná v galerii je, ale k divákům se dostává prostřednictvím Facebooku a krátkých videí,“ řekla za organizátory výstavy Veronika Gigalová ze jmenované katedry. I když to podle ní vypadalo na první pohled jasně a celkem stručně, změna formátu však způsobila, že se obsah expozice začal postupně měnit.
„Stává se hlubší, brouzdá pod povrchem, diváka nenechává ustrnout. Zjistili jsme například, že vernisáž přenášenou živě zhlédlo více lidí, než kolik jich na vernisáže chodilo. A mám také zajímavý postřeh z natočených dalších videí. Forma videí mohla být v podstatě dvojí. Mohli jsme výstavu natočit a poskytnout komentovanou prohlídku, ale my jsme chtěli, aby se zachoval moment, kdy si divák fotky prohlíží sám, prochází se galerií a sám si hledá, co se mu líbí, a interpretuje si to. Rozhodli jsme se tedy pro videovstupy, které nejsou prostým komentářem fotek, ale vizuálním dílem, založeným na vystavovaných fotografiích,“ doplnila Veronika Gigalová. Na FB stránkách galerie tak divák najde celou genezi výstavy, její fotografie i videa. A v přípravě jsou další.
„Zcela to proměnilo komunikační kód, kdy je interpretace založena na společném sdílení, a to nikoliv jen obrazu, ale i dalších nabízených artefaktů. Domnívám se, že změnou formy, kterou prochází řada galerií, se tak proměňuje jejich obsah. Komunikační kód se navíc rozšiřuje. Sdílením zkušeností můžeme tuto pro umění ne úplně snadnou dobu využít právě pro umění. I nadále budeme přinášet různé vstupy a rozhovory. Nabídneme je jen v jiné formě, zprostředkovaně prostřednictvím internetu. Věřím, že až to bude možné, lidé se do galerie zase rádi vrátí osobně,“ uvedla Veronika Gigalová.
Galerie sociální fotografie při katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP existuje zhruba deset let a funguje především jako výstavní prostor pro fotky se sociální tematikou s tvořivým přesahem. Slouží jako součást oborů pěstovaných na dané katedře. Více ZDE.