Obrovské štěstí cítila Soňa Krajčovičová před rokem a půl, když od Nadace Experientia získala stipendium na zahraniční stáž na University of Cambridge. Absolventka oboru Organická chemie ve Velké Británii působí jako postdoctoral research fellow ve skupině profesora Davida Springa a věnuje se metodologii, s jejíž pomocí bude možné připravit multifunkční sloučeniny na bázi peptidů pro vývoj nové generace cílených léčiv.
Soňa Krajčovičová se na přírodovědecké fakultě věnovala různým projektům, nejvíce však přípravě nových biomolekul na bázi inhibitorů proteinových kináz a triterpenů, které by v budoucnu mohly být využity jako protinádorové látky. Během svého studia se stala trojnásobnou vítězkou Studentské vědecké soutěže O cenu děkana.
Co pro vás znamenalo získat grant od Nadace Experientia?
Byla jsem hrozně šťastná. Prolétlo mi hlavou, že to ani nemůže být pravda. Jsem vděčná manželům Dvořákovým za to, co dělají pro českou vědu i pro mladé lidi. V Čechách není jednoduché sehnat hned po doktorátu peníze na stáž v zahraničí. Byla jsem hrozně vděčná a nemohla jsem tomu uvěřit.
Jak velký krok do neznáma to byl?
Co se týče univerzitního prostředí, tak to byl velký krok do neznáma. Myslela jsem si, že budu mít problémy zapadnout do tamního prostředí. Mé obavy se ale nakonec ukázaly jako liché a začlenila jsem velmi dobře. Na co jsem si ale musela zvyknout, byl univerzitní systém, který se od českého liší, a také na britskou angličtinu. Před odjezdem jsem si myslela, že umím dobře anglicky, ale britští kolegové mě vyvedli z omylu. Zpočátku jsem jim měla problém rozumět, ale zvykla jsem si a v současné době nemám žádné komunikační problémy.
Projekt, díky kterému jste získala grant Nadace Experientia, byl založen na přípravě prostorově uzamčených peptických sloučenin, které pomocí „sponkování“ peptidu mají vnášet do molekuly několik užitečných látek, například malých organických molekul. Je pravda, že za váš vědecký zájem o peptidy může pracovní úraz?
V podstatě ano. V roce 2018 jsem byla na stáži v Německu, kde se jsem si nepříjemně poranila ruku. Řízla jsem se tak, že jsem musela okamžitě na operaci. Šest týdnů jsem pak nemohla pracovat v laboratoři, což bylo pro mě hodně těžké, protože práci v laboratoři mám moc ráda. Vznikl ale větší prostor pro studium a oblast peptidů a proteinů mě vždycky lákala. Seznámila jsem se tehdy s metodami sponkování peptidů, které mě velice zaujaly. Když jsem se posléze dívala na různé výzkumné skupiny, kam bych mohla vyjet na stáž, narazila jsem na svého současného školitele profesora Davida Springa. Napsala jsem mu a ono to naštěstí vyšlo.
Čím se tedy v současné době zabýváte?
Zkusím to laicky vysvětlit. Jedná se o syntetickou metodologii pro přípravu konformačně uzamčených peptidů. Peptidy jsou vlastně látky složené z aminokyselin a jsou pro tělo člověka velmi prospěšné. Nicméně se lineární peptidy vyznačují nestabilitou a mohou být štípané enzymy. A právě proto se používá toto sponkování. Po zavedení sponky a díky vodíkovým vazbám se prostorově uzamknou, takže se pak stávají více stabilní. A já jsem to chtěla posunout ještě dál. Zatím je pomocí sponkování popsáno většinou zavádění vždy jen jedné užitečné látky (např. fluorescenční značky) do peptidů. Ráda bych ale vyvinula takovou syntetickou metodologii, která by umožnila zavést více těchto užitečných látek a připravit tak komplexní chemické sloučeniny, které budou díky tomu multifunkční. Zní to velice jednoduše, ale v laboratoři je to velmi obtížné připravit, protože se jedná o komplexní molekuly s komplexní reaktivitou. Je to opravdová výzva.
Jaké je možné praktické využití?
Zabývám se oblastí medicinální chemie. Právě uzamčené peptidy mohou sloužit jako potenciální léčiva nebo jako transportní molekuly, které mohou do buněk doručit například léčivou látku. Ta se pak pomocí enzymatických procesů rozpadne. Usnadní to práci biologům. V současné době se ale nevěnuji už jen čistě vývoji syntetické metody sponkování, ale pracuji například na biologicky aktivních peptidech, které by mohly být potenciálně využity i jako léčiva v budoucnu.
Je už díky stáži znát určitý posun ve vaší práci?
Je, markantní! Mám pocit, že před pobytem v Cambridge jsem žila jiný život. Neříkám, jestli lepší nebo horší, to vůbec ne. Ale prostě úplně jiný. Zbývají mi ještě zhruba dva roky a cítím posun fyzicky na sobě. V přemýšlení, i v tom, co chci dělat do budoucna.
Celý rozhovor o životě ve Velké Británii, o brexitu, vědecké práci, studiu i volném čase si můžete poslechnout v audio formě na Spotify nebo ve videorozhovoru na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.