Takové bylo téma již XVIII. bioetické konference pořádané Moravsko-slezskou křesťanskou akademií Olomouc (MSKA) ve spolupráci s Etickou komisí LF UP a FNOL a Muzeem umění Olomouc pod záštitou olomouckého arcibiskupa mons. Jana Graubnera. Konference se konala 7. 10. 2017 v Arcidiecézním muzeu v Olomouci za účasti asi 60 posluchačů. Konferenci moderoval předseda olomoucké pobočky MSKA PhDr. Roman Zaoral.
Délka dožití se v ČR zvětšila, u žen se prodloužila na 82,1 roku a u mužů na 70,2 roku. Počínajícím stářím myslíme věk mezi 60 -74 lety (mladší senioři), vlastním stářím myslíme věk mezi 75 - 89 lety (někdy věk mezi 75 - 84 roky nazýváme staří senioři) a pro věk nad 90 resp. 84 roků užíváme termín dlouhověkost nebo také velmi staří senioři. I když biologický a skutečný věk nebývají to stejné, stáří vždy přinášelo problémy osobě samé, ale také společnosti. Obecně se říká, že životní úroveň společnosti by měla být měřena mírou starostlivosti o staré osoby. Vyhrocený individualismus, morální relativismus a stále více zdůrazňovaný obdiv k mládí a jeho schopnostem však rozevírají pomyslné nůžky mezi oběma generacemi. Z tohoto pohledu bylo téma bioetické konference velmi aktuální.
Úvodní přednášku na téma „Hodnota stáří“ přednesl P. MUDr. Mgr. L. Fošum, OP. Na příkladu starozákonního krále Davida ukázal, že na stáří a i smrt je nutné se připravit, tedy nezkoumat jak stárnout, pečovat o sebe nebo shromažďovat majetek, ale s čím stárnou. Nést plody, znovu se narodit a učinit zadost spravedlnosti. Tak se získá i úcta ke stáří.
Ředitelka Gerontologického centra Praha, proděkanka Fakulty humanitárních studií UK doc. I. Holmerová Ph.D. presentovala téma „Stáří z pohledu současné gerontologie“. Fundovaně shrnula aktuální otázky gerontologie, pramenící z praxe a výuky tohoto oboru na vysoké škole. Zakladatel a emeritní ředitel Odborného léčebného ústavu neurologického a gerontologického v Moravském Berouně MUDr. J. Podivínský přednesl sdělení „Zapomínání pohledem neurologa“. Zaměřil se hlavně na Alzheimerovu chorobu, ale i na jiné, jakými jsou Wernicke-Korsakoff syndrom, Ganserův syndrom a další. Zmínil centrum Pamatováček, o.p.s., Olomouc v péči o takové nemocné. O funkci AGE centra v Olomouci, nového projektu ambulantní péče o staré osoby, hovořila J. Malotová. Zkušenosti z pracovišť, na kterých je péče o staré osoby hlavním nebo častým úkolem, prezentovali autoři z FNOL. Názvy jejich přednášek nejlépe vypovídají o stěžejních problémech gerontologie v nemocniční praxi: „Křehký senior v akutní péči“, téma přednášky Mgr. L. Šeflové, vrchní sestry, a MUDr. L. Daniše, lékaře II. interní kliniky gastro-enterologické a hepatologické FNOL, „Geriatrické ošetřovatelství včera a dnes“, téma přednášky Mgr. L. Danielové z Oddělení geriatrie FNOL a Mgr.N.Sochorové z Kliniky onkologické FNOl, „Aktuální výzvy geriatrie“ téma přednášky MUDr. M. Bretšnajdrové, Ph.D. primářky Oddělení geriatrie FNOL.
Ze všech sdělení mimo jiné vyplynulo, že bez ekonomického zázemí nelze adekvátní péči poskytovat, nicméně bez lidského přístupu s notnou dávkou altruismu nelze takovou péči poskytovat vůbec. Bohatá diskuze ke všem přednáškám byla zároveň odrazem správně voleného tématu konference a její úspěšnosti v očích účastníků.
Prof. MUDr. Jiří Ehrmann, CSc., II. interní klinika gastro-enterologická a hepatologická LF UP a FNOL