Po dvou letech intenzivních jednání vznikne na Univerzitě Palackého vědecká infrastruktura s globálními ambicemi. Akademický senát UP schválil Statut Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií UP (CATRIN), nového vysokoškolského ústavu, do nějž budou integrována univerzitní vědecká centra. Jednání senátu se uskutečnilo opět částečně formou online videokonference.
Senátoři o schválení dokumentu nezbytného pro vznik vysokoškolského ústavu rozhodli po více než čtyřhodinové rozpravě. Úvodního slova se ujal rektor Jaroslav Miller, který zdůraznil, že každý velký projekt má svá rizika, a připomněl úspěšnou spolupráci vědeckých center během epidemie koronaviru. „Jako rektor jsem povinen usilovat o rozvoj univerzity. A já jsem přesvědčen, že díky integraci vědecko-výzkumných kapacit budeme schopni uspět ve světové konkurenci,“ řekl mimo jiné rektor. Navrhl také, aby dokument v případě schválení byl účinný od 1. října 2020.
Po vyslechnutí usnesení legislativní a ekonomické komise senátu se do diskuze vedle senátorů zapojili také děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala a předseda Akademického senátu PřF UP Tomáš Opatrný, kteří vyjádřili svůj nesouhlas se zřízením ústavu, dále například prorektor pro strategii vědy a výzkumu Pavel Banáš, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP Marián Hajdúch, profesor Pavel Hobza nebo ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík a další.
V hlasování se nakonec z třiadvaceti senátorů šestnáct vyjádřilo pro schválení statutu, jeden byl proti a šest senátorů se zdrželo. Usnesení ve znění: „AS UP schvaluje nový Statut Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií UP ve znění po jednání LK AS UP a ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.“ tedy bylo přijato.
Další informace budou k dispozici po schválení zápisu z jednání Akademického senátu UP. Podrobnostem, vizím a cílům zřizovaného institutu se bude také od září věnovat série komunikačních výstupů, kterou připravuje Oddělení komunikace Rektorátu UP.
Akademický senát UP během zasedání dále vzal na vědomí závěrečnou zprávu hlavní volební komise o průběhu a výsledcích květnových voleb do AS UP pro funkční období 2020–2023. S ohledem na pozitivní zkušenosti s elektronickou formou voleb také doporučil novému senátu zvážit možnost trvalého zavedení institutu elektronického hlasování ve Volebním řádu AS UP a novelizaci tohoto řádu s ohledem na prodloužené funkční období současného senátu a jeho dopady na konání voleb v budoucnosti.
Předseda senátu Jiří Langer také informoval, že současný senát bude nadále jednat v počtu dvaceti tří členů. Senátor lékařské fakulty Martin Pumprla totiž úspěšně zakončil své studium, čímž mu zanikl mandát. Vzhledem k blížícímu se konci funkčního období senátu však není nutné vyhlašovat doplňovací volby.
Senátoři byli rovněž seznámeni se složením ad hoc pracovní komise senátu pro přípravu Strategického záměru UP na období 2021+, o němž bylo rozhodnuto hlasováním per rollam. Komisi povede Kateřina Vitásková, místopředsedkyní byla zvolena Irena Smolová, dalšími členy jsou Zbyněk Janečka, Lukáš Merz a Marek Stratilík.
Další původně avizované body programu jednání byly odročeny. Příští jednání Akademického senátu UP se koná 8. července od 13 hodin, opět částečně prezenčně a částečně formou online videokonference.