Už během magisterského studia se Radka Žídková seznámila s tím, jaký vliv má stres na lidské buňky a tělo. Když pak viděla, že může být příčinou nebo se podílet na vzniku řady zdravotních obtíží, rozhodla se s kolegy z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP této problematice věnovat. V laboratoři institutu je mimo jiné možné nechat si úroveň stresu zhodnotit. Co je k tomu třeba, prozradí následující řádky.
Radka Žídková vystudovala molekulární a buněčnou biologii a genetiku na Masarykově univerzitě, po studiu pracovala několik let pro farmaceutickou firmu. Po mateřské dovolené v roce 2019 začala na CMTF UP studovat doktorský program Sociální a spirituální determinanty zdraví a na OUSHI, kde je program realizován, působí jako vedoucí diagnostické laboratoře. Zajímá se o veřejné zdraví, sociální a psychologické determinanty zdraví, biopsychologii a stres. Rozhovor s ní vznikl původně pro magazín Žurnál UP, jehož elektronickou podobu najdete zde.
Lze se v dnešní době stresu vyhnout? Na co všechno naše tělo reaguje?
Stres k životu patří. Nelze si myslet, že se mu úplně vyhneme, ani by to nebylo žádoucí. Stres je přirozená reakce organismu na určitou zátěž či ohrožení. Organismus se tím připravuje na situaci, v níž bude potřebovat více energie než obvykle. Důležitá je ale míra stresu. Problém nastává, když je zátěž přílišná či dlouhodobá.
Většinou se mluví o škodlivém vlivu stresu. Může být pro nás ale i pozitivní?
V dřívějších dobách nám stres zachraňoval životy. Díky stresové reakci jsme byli například při setkání se šelmou ve vteřině připraveni na útok či útěk. I dnes nám stresová reakce může zachránit život, ale spíše se už do takových situací nedostáváme. Eustres, pozitivní, přiměřený stres, se projevuje tak, že nás stimuluje k vyšším nebo lepším výkonům.
Co se při stresu v těle odehrává?
Ve stručnosti, vyplavují se stresové hormony zvyšující krevní tlak a hladinu krevního cukru, abychom měli energii pro reakci na stresor. Vlivem dlouhodobého stresu ale dochází ke změnám, kdy se například původně krátkodobé zvýšení tlaku stane trvalým, zhorší se využití cukrů v buňkách, dojde k ukládání tuků v tukové tkáni, k oslabení imunity, ke ztrátě elasticity kůže, zhoršení reprodukčních schopností nebo nespavosti. A to je jen vliv na tělo. Pokud se budeme bavit o psychickém stavu a kognitivních schopnostech, dochází například ke zhoršení nálady až depresím, také ke zhoršení koncentrace, úsudku nebo paměti.
Můžete přiblížit, jak stres v laboratoři na OUSHI měříte?
Stres lze měřit mnoha způsoby. Naším cílem bylo vymyslet takový, který by byl jednoduchý, dostupný veřejnosti a zároveň by respektoval to, že jsme složeni z těla a duše, které jsou vzájemně propojeny. Naše analýza stresu tedy zahrnuje jak měření hladiny kortizolu, stresového hormonu, ze slin, tak vyplnění psychologických dotazníků. Pro odběr slin využíváme speciální zkumavky s tamponkem, který stačí minutu převalovat v puse, není třeba se ničeho bát.
Pokud se u vás změřit nechám, co pro mě bude výstupem? Nabízí OUSHI i nějaké návazné konzultace nebo poradenské služby?
Výstupem měření je písemné vyhodnocení obsahující veškeré vaše výsledky spolu s podrobným vysvětlením, co to pro vás znamená. Nechceme ale lidem jen říct, jak na tom jsou, a nechat je tak. Chceme jim i pomoci. Vyhodnocení tedy v závislosti na výsledku obsahuje i doporučení od našich zkušených terapeutů a psychologů. Pokud někomu vyjde vyšší hladina stresu, můžeme nabídnout konzultaci či pomoc v našem terapeutickém centru. Důležité je se stresem něco dělat. Je škoda nechat se jím ničit.