Klasický silový trojboj vnímá spíš jako zábavu než soutěž. Nabízí mu totiž odreagování, činnost, v níž se cítí sám sebou. To je, vedle tvrdé dřiny, určitě jeden z důvodů, proč se Filip Porteš, student japonské filologie na Filozofické fakultě UP, stal v této sportovní disciplíně už podruhé vítězem Evropského poháru univerzit.
Ve francouzském Albi získal Filip Porteš, student druhého ročníku bakalářského oboru Japonská filologie na FF UP, Evropský pohár v klasickém silovém trojboji univerzit 2023. Obhájil tak své prvenství z loňska.
„Minulý rok byla soutěž těžší, a to hlavně z toho důvodu, že jsem chyboval v technice. To mě posunulo v žebříčku zpět a výhru jsem si tak musel víc vybojovat. Letos jsem se v přípravě na chyby z minulých závodů zaměřil a díky tomu pro mě bylo snazší titul obhájit. Jsem velmi rád za výborné umístění,“ uvedl Filip Porteš s dovětkem, že stále je co zlepšovat.
„Na tyto závody jsem se připravoval přibližně čtyři měsíce. Každá soutěž je totiž odlišná a vždy záleží na mnoha faktorech. Je například důležité správně rozvrhnout strategii přípravy tak, abych se příliš neudřel hned v jejím počátku, a postupně přidávat na intenzitě tréninku tak, aby v den soutěže bylo tělo v co nejlepším fyzickém i psychickém stavu. Často je hodně opomíjena psychická příprava, na ní bych také rád ještě zapracoval,“ dodal student japonské filologie. Trénuje třikrát až šestkrát týdně, každý z tréninků mu průměrně zabere od dvou do čtyř hodin, jako důležitou vnímá i aerobní aktivitu.
„Mám rád sporty všeho druhu. K trojboji mě přivedl bratr, právě jemu vděčím za mnoho svých úspěchů. A také za motivaci. Jednou z nejsilnějších totiž byla moje snaha o to, abych se mu vyrovnal, nebo měl dokonce i lepší výkony než on. Trojboj mi nabízí odreagování, je mi v něm dobře, cítím se sám sebou,“ doplnil vítěz soutěže, který se kromě sportování chce věnovat studiu.
„Japonsko a japonský jazyk mě zajímají odmala. Velmi dlouho jsem se japonštinu učil sám, ale s tím, jak je to naprosto ojedinělý a těžký jazyk, tak pouze s omezenými výsledky. Ke studiu mě přivedla tedy fascinace vším japonským. Chci se naučit japonsky a porozumět pro mě naprosto odlišnému myšlení a nahlížení na život. Věřím, že mě studium i do budoucna nasměruje k zajímavým věcem, novým poznáním i možnostem. Jsem otevřený všemu, co se v budoucnu nabídne.“
Silový trojboj by se dal přirovnat ke vzpírání. Rozdílný je v tom, že se závodí ve třech hlavních disciplínách – dřep s činkou na zádech, benčpres a mrtvý tah. Každá disciplína má tři pokusy, během nichž si závodník postupně přidává váhu, aby na konci zvedl co nejvíce. Mohlo by se zdát, že je to celkem přímočaré. Není. Velmi důležitá je totiž správná strategie. Při posledních pokusech se často taktizuje, aby měl závodník šanci zvednout víc než ostatní. Soutěž tak dělá zajímavou nejen síla závodníka, ale i to, jak se dokáže vyrovnat se stresem a jak zareaguje na soupeře.