Studenti ochrany obyvatelstva na Fakultě tělesné kultury UP ani zdaleka netrávili uplynulé zimní týdny jen v učebnách. Naopak na zamrzlém Lipně si pod dohledem zkušených vodních záchranářů vyzkoušeli záchranu tonoucího z ledové vody, v Jeseníkách si zase osvojili některé dovednosti užitečné pro přežití v zimní krajině.
„Nemám vůbec rád studenou vodu, ale za mě to byl nejlepší kurz, který jsem na ochraně absolvoval. S ohledem na to, co se tam člověk všechno naučí a co by si jen těžko vyzkoušel ve škole. V nějaké takové krizové situaci, které jsme si zkoušeli, jsem se ani dosud neocitl,“ uvedl Karel Večerka, jeden ze studentů, kteří se výběrového kurzu garantovaného Jiřím Vrbou z katedry aplikovaných pohybových aktivit FTK UP na lipenské přehradě zúčastnili.
Ve spolupráci s vodními záchranáři v Dolní Vltavici na ně čekal intenzivní program, během kterého se seznámili s tím, jak se dostat z vody, pokud se sami propadnou, a především se způsoby záchrany druhé osoby za pomoci vlastních sil i nejrůznějších pomůcek. Jak se k topícímu se dostat, co využít, v suchém obleku i v civilu. Mrazy a tloušťka ledu kurzu přály, každé ráno prý museli vysekanou díru pro praktický nácvik obnovovat.
Velkým zážitkem bylo kromě samotné záchrany i podplavávání ledu. „Měla jsem z toho trochu strach a vůbec mi přišlo, že všem se nám do toho moc nechce. Ale pak jsem skočila do vody, chvilku jsem prodýchávala, přeměřila si šířku toho ledu a šla do toho. Bez jištění by to ale určitě bylo horší,“ přiblížila další účastnice Anna Rejzková. Součástí byly i teoretické přednášky, kde se dozvěděli další zajímavosti z práce vodních záchranářů.
Oba za sebou mají i kurz horské služby a nouzového přežití v prostředí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Anna se svými spolužáky vyjela na povinnou výpravu letos, Karel před rokem. Poznali činnost Horské služby ČR, vyzkoušeli si orientaci v terénu, pohyb se sněžnicemi, rozdělávání ohně ve sněhu, budování přístřešků, nocování venku, ale také třeba výrobu improvizovaného nosítka se zábalem pro podchlazeného.
„Příprava nosítka byla velmi zajímavá zkušenost. Použijí se lana, celta, spacáky se to vystele, aby podchlazený člověk mohl být v relativním pohodlí. To bylo velmi praktické. Poprvé jsem si vyzkoušel také rozdělávání ohně ve sněhu, to byl můj velký úspěch,“ prozradil Karel Večerka s tím, že spát venku je zvyklý z táborů a různých víkendovek, takže věděl, jak se do -12 stupňů připravit.
„To my jsme letos vlastně přešli z podzimu do zimy, na začátku kurzu jsme měli asi 3 stupně nad nulou. Ale jak jsme se pohybovali výše a výše, tak přibývalo sněhu,“ vzpomněla Anna Rejzková, která se na kurz také nijak zvlášť nepřipravovala. Za vůbec nejtěžší považovala – a na tom se shodla i se starším kolegou – vůbec pohyb s těžkým batohem v terénu. „Musím nicméně říci, že celou dobu to bylo fyzicky v pohodě, ale z nošení nosítek poslední den mě začala dost bolet záda,“ dodala.
Oba studenti, kteří uvažují o práci u policie, absolvované kurzy vyzdvihují jako to, co může potenciální uchazeče ke studiu ochrany obyvatelstva přesvědčit. „Jsou praktické, dají hodně do života, člověk dost pozná i sám sebe, jak funguje v krizových situacích, může si sáhnout na své dno. Obor je to určitě perspektivní s ohledem na situaci ve světě a skutečnost, že se ochrana obyvatelstva bude vracet i do škol,“ uzavřel Karel Večerka.
