Evropská komise publikovala průlomovou studii k novým technikám editace genomu (NGT). Mimo jiné se v ní uvádí, že využívání nových technik mutageneze a cisgenoze u rostlin v rámci NGT je stejně bezpečné jako tradiční techniky šlechtění, a proto je vhodné stávající evropskou legislativu přizpůsobit nejnovějším vědeckým poznatkům a technologickému pokroku.
Studie (otázky a odpovědi zde) také konstatuje, že NGT mají obrovský potenciál přispět k udržitelnému zemědělství a potravinářství a jsou v souladu s cíli European Green Deal and Farm to Fork Strategy. Podle odborníků by tak mohla znamenat nový pohled na problematiku.
„Je to velmi nadějná zpráva, která může přinést velký průlom. Zdá se, že se zúročilo naše úsilí v rámci Evropské biotechnologické federace i Evropské iniciativy pro udržitelné zemědělství pomocí editace genomu (EU-SAGE). Spolu s řadou evropských vědců jsme opakovaně kritizovali rozhodnutí Evropského soudního dvora z 25. července 2018, které vykládá platnou legislativu tak, že všechny organismy připravené moderními postupy editování genomu spadají do kategorie GMO, a tedy podléhají velmi přísné regulaci. To má negativní dopady nejen na vědu, ale především na ekonomiku či životní prostředí v zemích EU a je třeba to změnit,“ uvedl Ivo Frébort z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, který se jako viceprezident Evropské biotechnologické federace loni zúčastnil jednání v Bruselu a podílel se spolu s Carstenem Hjortem z dánské biotechnologické firmy Novozymes na vypracování odborného posudku v rámci dotazníkového šetření zadaného Directorate-General for Health an Food Safety – DG SANTE. Na negativní důsledky stávající legislativy ohledně GMO upozornil i v nedávno publikovaném článku v EFB Bioeconomy Journal.
Podle vědců by úpravy genomu vedoucí ke změnám, k nimž může dojít také spontánně v přírodě a které nezavádějí cizí DNA, měly být vyňaty z uplatňování právních předpisů o GMO. Současný stav totiž výrazně snižuje konkurenceschopnost zemí EU a brzdí je ve šlechtění hospodářsky významných plodin s potřebnými vlastnostmi, například vyšší odolností vůči suchu či škůdcům a chorobám.
„Podle mého názoru si Evropská komise začíná uvědomovat, že naplňování cílů v oblasti zemědělství a potravinářství, podporovaných v novém rámcovém programu Horizon Europe, se bez využití nejnovějších technologií neobejde. Mimoevropské země jako USA, Kanada, Austrálie, některé státy Jižní Ameriky a Asie už svoji legislativu upravily nebo upravují a po brexitu se touto cestou vydala i Velká Británie. Těším se na další spolupráci s DG SANTE, příští jednání máme už v dalším týdnu, tentokrát prostřednictvím videokonference,“ doplnil Frébort.
Cílené editování genomu výzkumníci považují za vhodný nástroj pro šlechtění plodin s dostatečnými výnosy, které budou odolné vůči změnám klimatu, budou méně závislé na pesticidech a hnojení a mohou mít zdravotní benefity pro konzumenty. Přínosy cíleného editování genomu již popisuje odborná literatura. Nové technologie šlechtění přispěly například k vývoji pšenice odolné vůči padlí, vinné révy odolné vůči houbovým chorobám, vyšlechtění pšenice s nízkým obsahem lepku nebo s vysokým obsahem vlákniny a řadě dalších aplikací.