Vyzkoušel si práci v nemocnici, asistenci vozíčkářům, také vlastní soukromou praxi, aby se nakonec stal jakýmsi strážcem zdraví zaměstnanců v kancelářích i dělníků u výrobních linek. Tomáš Mixa, absolvent fakulty tělesné kultury, se vydal cestou prevence nemocí z povolání a podpory zdraví na pracovišti.
„Spolek Trend vozíčkářů byla moje první práce, kde jsem se naučil pokoře a zodpovědnosti. Byl jsem tehdy docela namachrovaný, sportovní hvězda. Od sedmi let jsem závodně plaval s ploutvemi a měl na kontě řadu úspěchů, mimo jiné druhé místo na mistrovství světa juniorů,“ říká s tím, že byl i asistentem vůdčí postavy Trendu vozíčkářů Milana Langera. „Dost mě zasáhlo, když jsem se dozvěděl, že zemřel. Přes své postižení toho zvládal strašně moc. Pamatuji si, jak mi jednou říkal, že podle statistik by už měl být dávno mrtvý.“
Studium fyzioterapie na fakultě tělesné kultury Tomáš Mixa hodnotí jako kvalitní, systematické a skvěle vedené lidmi, kteří jsou ochotní a vstřícní. Výtku si však neodpustí – praxe je totiž pestřejší a učivo ne vždy postihlo aktuální trendy. V této souvislosti fyzioterapeut doporučuje mimo jiné praxi ve Vojenské nemocnici Olomouc. Sám ji absolvoval mezi bakalářským a navazujícím magisterským studiem. „Prošel jsem tam kolečkem po odděleních. Působil jsem na ortopedii, na LDN, také na oddělení intenzivní péče, kde byly těžké případy. Tam jsem cvičil s pacienty, u kterých často nebyla pozitivní prognóza jejich stavu, nebo třeba s postřelenými vojáky. To byla praxe k nezaplacení,“ popisuje.
Tomáš Mixa (* 1989)
Absolvent fyzioterapie na fakultě tělesné kultury, původem z Nového Jičína. Praktické zkušenosti sbíral již během studia například ve Vojenské nemocnici Olomouc, otevřel i vlastní rekondiční a regenerační ordinaci. Od roku 2013 je garantem odbornosti ve společnosti Zdravý podnik. Dříve úspěšný ploutvový plavec v barvách Laguny Nový Jičín, několikanásobný mistr ČR, v současnosti již plave jen rekreačně a bez ploutví. Ve volném čase nejlépe „vypne“ na horských túrách nebo při běhu.
Později začal nabízet masáže i některé fyzioterapeutické techniky ve vlastní rekondiční a regenerační ordinaci. Mezi klienty byl i majitel IT firmy, který chtěl udělat něco se zdravím svých zaměstnanců. Vyklubala se z toho dvouletá spolupráce. Když se pak Tomáš Mixa s projektem zaměřeným na podporu zdraví na pracovišti účastnil soutěže Podnikavá hlava, oslovil tím dalšího absolventa FTK Pavla Mráze, který zrovna zakládal Zdravý podnik. „K jeho vizi a ekonomickému myšlení jsem přidal praktickou odbornou stránku. Dá se říci, že do firem dodáváme zdraví. Zaměřujeme se na podporu zdravého, koordinovaného pohybu i na technickou stránku pracoviště. Jsme schopní domluvit i konzultace zaměřené na výživu,“ přibližuje Tomáš Mixa, který se stal jednatelem a garantem odbornosti podniku.
Jak taková „dodávka zdraví“ může vypadat? „V kancelářích radíme, jak zpřístupnit zdravější styl práce. Tím, že člověk osm hodin pět dní v týdnu sedí u počítače a pak má fyzicky náročný víkend, si zadělává na výhřez ploténky a další zdravotní problémy. Sedět při práci na počítači je vhodné, tělo není tolik zatíženo jinou činností a může více pracovat hlava. Ale je třeba sed prolínat například s procházkami za kolegou nebo mít na stole jen menší skleničku na pití a tu si chodit doplňovat. Stejně tak je dobré chvíli sedět na míči, rozpohybují se při tom kyčle, zpevní pozadí. Ale k delšímu sezení míč vhodný není. Při cvičení se zaměřujeme zejména na zpevnění dolního trupu,“ vysvětluje Tomáš Mixa.
Co se týče ergonomie pracoviště, základem je podle něj kvalitní židle, poskytující oporu a umožňující zdravé držení těla. Důležitá je opora hlavy, vypodložená bedra, ale také umístění područek. Ty by neměly být příliš vepředu, aby se člověk mohl přisunout ke stolu – ovšem bez toho, aniž by područky byly zajeté pod stolem. To pak člověka nutí opírat se o stůl a hrbit se. Vhodný sed je vyšší, 110–120 stupňů úhel v kyčlích, zatažená ramena. Roli hraje i výška stolu nebo umístění klávesnice, která by měla být co nejblíže hraně stolu.
Klienty nicméně nejsou jen zaměstnanci kanceláří, ale i dělníci ve výrobě. „Tam vidíme velký potenciál pro prevenci. Dělníci často příliš nepečují o své zdraví, naopak jsou zvyklí se přetěžovat a žít do jisté míry s bolestí, kterou považují za normální. Dáváme jim například tipy, jak správně zvedat břemena. S výrobními podniky spolupracujeme stále častěji,“ uvádí Tomáš Mixa. „Obecně ale musíme být opatrní. Pokud někomu upravíme pracoviště, na jaké byl zvyklý, může z toho být ve stresu. Takže naše práce je nejen o cvičení a pracovním prostředí, ale také ve velké míře o komunikaci,“ dodává s tím, že by se chtěli do budoucna věnovat i ergonomii ve školách.
Tomáš Mixa se již ale samotné fyzioterapeutické práci věnuje méně. Jako odborný garant především vymýšlí konkrétní programy a projekty pro dané klienty, zaškoluje fyzioterapeuty, kteří pak do podniků docházejí, a prezentuje činnost firmy na konferencích. Dostal také nabídku na učení na univerzitě a je podepsán jako druhý autor pod jednou publikací o léčebné rehabilitaci. A mimochodem sám prý prosedí jen tři až čtyři hodiny denně.