Pět vědců Univerzity Palackého proniklo letos do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, který každoročně zveřejňuje společnost Clarivate Analytics v USA. Čtyři badatelé působí v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM). Tvoří tak třetinu z celkem 12 zástupců tuzemských výzkumných institucí a univerzit, kteří se do této vybrané společnosti dostali.
Vědecké centrum se zhruba 150 zaměstnanci v ní má více reprezentantů než například celé Maďarsko nebo Slovinsko. Česká republika se i díky přispění olomouckých výzkumníků může chlubit početnějším zastoupením než třeba Rusko či Polsko.
RCPTM reprezentuje ředitel centra a přední světový odborník v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil. V posledních letech stál u objevu nejtenčího známého izolantu, nekovových magnetů, první dvoudimenzionální karboxylové kyseliny nebo rezistence bakterií vůči nanostříbru. „Myslím, že citační odezva našich prací odráží nejen jejich kvalitu, ale také správnou volbu výzkumného zaměření. Dlouhodobě se věnujeme výzkumu materiálů a technologií, které mají velký aplikační potenciál v medicíně, biotechnologiích nebo jsou využitelné při čištění vod a hledání nových zdrojů energie. Na druhé straně je to nákladný multidisciplinární výzkum, ve kterém je obrovská konkurence. Uspět v ní lze jen se schopnými lidmi, skvělými nápady a v mezinárodním prostředí s výbornou infrastrukturou. To všechno RCPTM a Univerzita Palackého nabízejí, což se nepochybně odrazilo i v hodnocení Clarivate Analytics,“ uvedl profesor Zbořil.
Dalším zástupcem RCPTM je fyzikální chemik Pavel Hobza, jenž působí rovněž v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a do prestižní společnosti se vrátil po roční přestávce. Profesor Hobza, který nedávno obdržel i prestižní Schrödingerovu medaili, proslul objevem nepravé vodíkové vazby a je jedním z nestorů výzkumu v oblasti nekovalentních interakcí.
„Být již počtvrté zařazen mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa je potvrzením toho, že náš dlouhodobý vědecký projekt týkající se nekovalentních interakcí a jejich využití v bio- a nanovědách je stále velmi perspektivní. V posledních letech přecházíme ze základního výzkumu k aplikacím a výsledky založené na úzkém propojení teorie s experimentem jsou více než slibné,“ uvedl Hobza.
Opakovaně na elitním seznamu figurují i další vědci působící v RCPTM - chemik Rajender S. Varma, který současně pracuje v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA (US EPA), a odborník na elektrochemii Patrik Schmuki, jenž vede olomouckou skupinu RCPTM a současně působí na Univerzitě Friedricha Alexandra v německém Erlangenu. Profesor Schmuki se proslavil přípravou fotoaktivních polovodičových materiálů, které nacházejí uplatnění například v technologiích solárního štěpení vody.
S Univerzitou Palackého je spjatý rovněž analytický chemik a fytochemik Ondřej Novák, který působí v Laboratoři růstových regulátorů (společné pracoviště Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR) a Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. „Zařazení do skupiny vysoce citovaných vědců si velice vážím. Myslím, že tento úspěch není jen oceněním jednotlivce, proto mnohokrát děkuji svým kolegům. Je to pro mě jasný důkaz toho, že dlouhodobá práce našeho týmu má nejen národní, ale mezinárodní přesah,“ řekl Novák.
Silné postavení českých chemiků dokládá Martin Pumera z VŠCHT, který dlouhodobě spolupracuje i s RCPTM. K nejcitovanějším světovým vědcům ve svých oborech patří rovněž ekologové Petr Pyšek, Vojtěch Jarošík a Jan Pergl, mikrobiolog Petr Baldrian a specialisté v oblasti klinické medicíny Petr Widimský a Renata Cífková.
Společnost Clarivate Analytics (dříve Thomson Reuters) zveřejňuje pravidelně seznam vědců, kteří v daném vědním oboru patří do jednoho procenta nejcitovanějších vědců. Zatímco v letošním seznamu figuruje 12 zástupců z českých vědeckých institucí, například sousední Slovensko nemá v elitní společnosti žádného výzkumníka, Maďarsko má tři, Slovinsko dva a Polsko šest. Naopak na rakouských univerzitách a výzkumných ústavech působí na čtyři desítky zástupců a Německo má na seznamu dokonce přes 350 badatelů.