Tři české univerzity se umístily v první desítce žebříčku THE New Europe 2018 ranking, jenž hodnotí vysoké školy ze 13 zemí, které od roku 2004 vstoupily do Evropské unie. Z tuzemských univerzit si nejlépe vede Univerzita Karlova na čtvrtém místě, brněnská Masarykova univerzita obsadila sedmou příčku a Univerzitě Palackého v Olomouci patří desátá pozice. V čele žebříčku figuruje Univerzita v Tartu z Estonska. Prestižní společnost Times Higher Education zveřejnila hodnocení na globálním summitu THE Research Excellence: New Europe Summit, který od úterý hostí olomoucká univerzita.
Žebříček zahrnuje 53 institucí, z nejnovějších členských států EU chybí pouze Malta. Česká republika má v rankingu nejpočetnější zastoupení, celkem 13 vysokých škol. Polsko figuruje na 12 příčkách, Maďarsko má sedm zástupců a například Rumunsko pět.
Desáté místo Univerzity Palackého považuje její rektor Jaroslav Miller za úspěch. „Na náš výsledek se dá pohlížet ze dvou stran. Na jedné straně můžeme být spokojeni s tím, že jsme v první desítce a řada univerzit je za námi. Na druhé straně máme důvod se stále zlepšovat. Nepochybně nás čeká analýza našich slabin i silných stránek a tomu musíme podřídit naše vnitrouniverzitní strategie,“ uvedl rektor. K jednoznačným přednostem olomoucké univerzity podle něj patří vědecká činnost. „Ve vědě jsme šli podle všech ukazatelů raketově nahoru. S tím souvisí i to, že publikujeme v prestižních časopisech a práce jsou často citované,“ doplnil.
Z tuzemských vysokých škol se na 20. pozici umístilo České vysoké učení technické následované Vysokou školou chemicko-technologickou. Ve třetí desítce se nachází i Vysoké učení technické (24. místo) a Ostravská univerzita (30. místo).
Rankingová společnost použila stejnou metodiku jako u celosvětového žebříčku. Soustředila se na hodnocení univerzit v několika oblastech, jakou jsou kvalita výuky, věda a výzkum, citovanost, mezinárodní prostředí instituce a příjmy plynoucí ze spolupráce s průmyslem. Například Univerzita v Tartu zaujala v žebříčku „nové Evropy“ nejen celkové první místo, ale skončila na špici i v hodnocení kvality výzkumu. Celkově druhá je Kyperská technologická univerzita a třetí místo zaujímá Kyperská univerzita.
„Podíváme-li se na výsledky v globálním žebříčku World University Rankings publikovaném na podzim 2017 a umístění univerzit z 13 sledovaných zemí Evropské unie, vidíme, že v žebříčku New Europe poskytuje Times Higher Education přesnější umístění. Zatímco v globálním žebříčku je postavení většiny univerzit z tohoto regionu vyjádřeno v rámci intervalů, při přepočtu celkového skóre za každou univerzitu došlo v žebříčku New Europe k určení konkrétních pozic,“ uvedla vedoucí oddělení pro mezinárodní strategii UP Zuzana Polanská.
Představení žebříčku i objasnění metodiky byly významnými body summitu, který se ve střední Evropě koná poprvé. Unikátní setkání i ranking mají upozornit na to, že středoevropský region prošel v posledních letech zásadní proměnou a má potenciál stát se centrem evropského výzkumu. „Jedná se o rychle se rozvíjející a velmi ambiciózní region. Je skvělé poznávat současná centra excelence této oblasti, zvyšující se úroveň vyššího vzdělávání a sledovat kroky, které musí nyní učinit pro to, aby zvýšila svou reputaci a vliv na globální scéně a mohla se poměřovat s tradičně silnými výzkumnými regiony západní Evropy, Austrálie, východní Asie a Severní Ameriky,“ uvedl vedoucí editor žebříčků univerzit THE Phil Baty. Více ZDE.