Na půdě Univerzity Palackého vznikl Atlas vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice. Jedná se o již druhé a v tomto případě zásadní dílo spojující dvě vědní disciplíny – geoinformatiku a speciální pedagogiku. Atlas přináší řadu naprosto unikátních informací, které pomohou odborníkům pozitivně ovlivnit vzdělávání znevýhodněných dětí na školách.
Autoři publikace se věnují školním rokům 2014/2015 a 2020/2021, ve kterých došlo k zásadním legislativním změnám v českém školství a měnil se přístup ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením i zdravotním a sociálním znevýhodněním. Hledají odpovědi na otázku, jak se proměnilo vyučování těchto dětí, a předkládají konkrétní dopady zákonodárných a organizačních změn. Atlas může pomoci odborníkům ve školských poradenských zařízeních, školskému managementu, speciálním pedagogům i učitelům ve všech druzích škol, kteří stále častěji přicházejí do styku s velice různorodými skupinami dětí s nejrůznějšími potřebami, aby se v aktuální situaci lépe zorientovali.
„Kniha přináší plastický obraz o proměnách a stávající situaci ve vzdělávání žáků základních škol se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Potvrzuje mnohé skutečnosti již známé a objevuje řadu souvislostí, příčin a důsledků, které vzdělávání žáků této cílové skupiny provázejí. Potvrzením nevratných změn v základním vzdělávání je skutečnost, že z cca 49 tisíc tříd základních škol jich v plných 39 tisících je přítomen žák se SVP. Z dřívější výjimky se stalo pravidlo. Atlas ukazuje desítky dalších souvislostí a je cenným pramenem poznání pro všechny, kdo se zajímají o základní školství a tzv. společné vzdělávání,“ vysvětlil Jan Michalík z Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty UP, který stojí s Vítem Voženílkem z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP za vznikem atlasu.
Autoři problematiku zpracovali do originální vizuální podoby
Na 176 velkoformátových stranách přináší atlas celkem 183 map, 27 grafů, 28 tabulek a dalších více než 100 infografik a ukazuje velmi zajímavým způsobem podobu vzdělávání cílové skupiny žáků. Velkou pozornost tvůrci věnují některým podpůrným opatřením, například individuálnímu vzdělávacímu plánu a zejména pedagogické profesi asistent pedagoga. A mimo jiné ukazují i dostupnost a spádovost škol a tříd pro žáky se SVP, které nebyly dosud nikde publikovány.
„V situaci, kdy se pracuje s velkým množstvím značně různorodých statistických dat, je vizualizace někdy prvním, jindy závěrečným nástrojem k pochopení informací. Čtenář může k mapám, grafům, diagramům, tabulkám a schématům přistupovat jako k výsledkům rozsáhlého společenského výzkumu i jako k objevnému zdroji jedinečných informací. Pokud by informace, které MŠMT ČR získalo, zůstaly ve statistických souborech, nikdy by nebyly odhaleny územní proměnlivosti a vazby nejrůznějších aspektů problematiky vzdělávání žáků se SVP,“ sdělil Vít Voženílek.
Atlas poradí, jak se vyhnout chybám v úpravách školského systému
Vzdělávání více než milionu žáků v regionálním školství, z toho cca 100 tisíc žáků se SVP, bude podle autorů atlasu vždy vyžadovat průběžné úpravy školského systému. Právě datové sady zpracované do map ukazují zapojeným subjektům, jak případně k úpravám (ne)přistupovat. Proto je nutné tento atlas číst nikoli jako „historický“ dokument, ale jako podkladový materiál pro klíčová rozhodování, který umožňuje promýšlet a modelovat příležitosti a rizika dalších (nejen) legislativních řešení.
„Zásadní je ve sledovaném období zvýšení počtu žáků se SVP v běžných školách. To je však z velké míry způsobeno skutečností, že nově náleží financovaná podpůrná opatření i skupině žáků, kteří před rokem 2015 na žádnou podporu nedosáhli. Rovněž se změnil počet žáků s jednotlivými druhy zdravotního postižení. Přitom musíme uvést, že se až na výjimky nejedná o skutečný nárůst počtu žáků s daným zdravotním postižením, ale o důsledek přesnější diagnostiky,“ upřesnil Jan Michalík. Dodal, že vzrostl například počet žáků s poruchami chování, s poruchami autistického spektra, s kombinovaným/vícenásobným postižením a mírně se navýšil také počet žáků s mentálním postižením.
Atlas vznikl v rámci projektu Systémová podpora kariérového poradenství a tranzitních programů žáků s SVP pro ČR, realizovaného v letech 2020–2022 na Pedagogické fakultě UP. Navazuje na Atlas činnosti speciálně pedagogických center v České republice, vydaný stejným autorským týmem v roce 2013.
Z Atlasu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice
- V ČR bylo ve školním roce 2020/2021 celkem 4 214 ZŠ s počtem 49 201 tříd.
- Na ZŠ bylo 962 348 žáků, z toho 125 596 žáků se SVP (průměrné zastoupení žáků se SVP v ZŠ bylo 13,1 %).
- Na ZŠ působilo 20 674 asistentů pedagoga (AP), 14 454 při přepočtu na plný úvazek, z toho bylo 16 238 AP v běžných ZŠ, 1 447 AP v běžných ZŠ s paragrafovou třídou a 2 989 AP v paragrafových ZŠ.
- Z celkem 49 201 tříd ZŠ nemělo žáka se SVP pouze 10 834 tříd.
- Bez AP, ale se žákem se SVP bylo celkem 22 002 tříd, z toho 20 590 tříd v běžné ZŠ, 145 paragrafových tříd v běžné ZŠ a 907 tříd v paragrafové škole.
- Existovaly školy, které měly například 162 žáků se SVP, ale žádného AP, ale i školy, které měly pro každého žáka se SVP jednoho AP (školy s minimem žáků se SVP).
- V ČR existují ZŠ s počtem žáků vyšším než 400, na nichž formálně není žádný žák se SVP.
- Průměrná rozloha spádové oblasti paragrafové ZŠ byla přibližně 350 km², pokud počítáme i s paragrafovými třídami běžných ZŠ, je průměrná rozloha spádové oblasti asi 260 km².
(Pozn.: běžná škola = základní škola; paragrafová škola = škola zřízená podle § 16 odst. 9 školského zákona – dříve se také používal termín speciální škola)
O autorech
prof. Mgr. PaedDr. Jan Michalík, Ph.D.
Speciální pedagog a právník, profesor Ústavu speciálněpedagogických studií na Pedagogické fakulty UP. V současnosti její proděkan pro legislativu a rozvoj. Profesně se zabývá postavením osob se zdravotním postižením ve společnosti, s důrazem na právní úpravu vztahů v oblasti vzdělávání, sociální ochrany a zaměstnanosti. Člen řady odborných a dalších grémií (člen Pacientské rady ministra zdravotnictví ČR, poradního orgánu Veřejného ochránce práv pro monitorování Úmluvy o právech osob se ZP). Autor desítek knih a odborných sdělení v dané oblasti. V minulosti vedl odborný tým zpracovatelů Střednědobé koncepce státní politiky vůči osobám se zdravotním postižením, schválené vládou ČR, v současnosti například tým zpracovatelů katalogu podpůrných opatření pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením.
prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.
Přední český kartograf a geoinformatik, profesor geoinformatiky a zakladatel Katedry geoinformatiky na Přírodovědecké fakultě UP. Profesně se věnuje tematické, systematické a digitální kartografii a modelování prostorových jevů. Je autorem mnoha skript, učebnic, knih a tematických atlasů. V letech 2010 až 2014 zastával funkci prorektora UP pro informační technologie. Je viceprezidentem České kartografické společnosti a viceprezidentem Mezinárodní kartografické asociace ICA. Působí v redakčních radách domácích a zahraničních časopisů a je členem vědeckých rad několika fakult v Česku a na Slovensku.