Výsledky prvního roku řešení mezinárodního projektu GLEBBIOASSAY, jehož úkolem je vyvinout biosenzor na monitorování účinnosti léčby dětského nádorového onemocnění – neuroblastomu, hodnotili výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého, Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie (ICN2) a španělské organizace Fundació Sant Joan de Déu (FSJD) na setkání v Olomouci. Pro další období tříletého projektu, který podpořila Technologická agentura ČR v rámci mezinárodní výzvy EuroNanoMed2021, stanovili výzkumnou strategii.
„Cílem setkání bylo informovat se navzájem o tom, na čem pracujeme, ukázat dosavadní úspěchy i problémy a společně hledat řešení. Musíme spojit své úsilí, odbornost a naše technologie tak, abychom dosáhli výsledku, který bude prospěšný v boji s tímto specifickým onemocněním, jež je pro děti velmi problematické,“ uvedl hlavní řešitel projektu Arben Merkoçi z ICN2, který patří v oblasti senzoriky ke světové špičce.
Neuroblastom je nejčastějším nádorovým onemocněním u dětí v prvním roce života, míra přežití u pacientů zůstává pod 40 procenty. Obrovský pokrok v léčbě v posledních letech zaznamenala imunoterapie. Její účinnost však snižuje vývoj tzv. HAHA protilátek, které vznikají v lidském těle v reakci na léčbu. Ty lze sice odhalit enzymovou imunoanalýzou (ELISA), je však časově náročná, složitá a vyžaduje vyškolený personál a nákladné laboratorní vybavení.
„Naším cílem je vyvinout zařízení, které bude moci ze vzorku pacientovy krve během několika minut stanovit hodnoty terapeutických látek i protilátek během léčby neuroblastomu a na základě toho určit optimální strategii léčby. Takové jednoduché senzorické zařízení zcela chybí. V porovnání s dosud užívanými metodami by mělo být rychlejší, levnější a bez nároků na nákladné přístroje a personál. Jedná se obecný trend současné medicíny, kdy je poptávka po POC analyzátorech (z anglického point-of-care), které umožní velmi rychlé vyšetření pacienta přímo v místě péče o nemocného,“ uvedl vedoucí olomouckého výzkumného týmu Michal Otyepka. Podle něj přispívají vědci z CATRIN ke konečnému výsledku svými znalostmi v oblasti vývoje grafenových derivátů, které slouží pro kovalentní ukotvení protilátek. Právě tyto materiály by mohly přispět ke zvýšení citlivosti a účinnosti senzorického systému.
Dosavadní výsledky projektu označil Merkoçi jako velmi optimistické, přestože řada výzev při řešení nesnadného úkolu vědce ještě čeká. Stávající podobu zařízení představili kolegové ze Španělska na společném mítinku. „Zabýváme se třemi oblastmi, které spojíme do integrovaného systému. V ICN2 pracujeme na technologické části, která souvisí s elektronikou, CATRIN nabízí nové grafenové deriváty pro elektrody. Myslím, že jsme v dobré fázi, a doufám, že dosáhneme dalších úspěchů, neboť spolupracujeme i s partnerem, který nám poskytuje protilátky a celý klinický kontext,“ uvedl Merkoçi.
Zařízení, které dokáže současně monitorovat účinnost léčby i výskyt HAHA protilátek v těle, má obrovský potenciál zvýšit účinnost imunologické léčby, snížit riziko nežádoucích účinků a zefektivnit obrovské finanční náklady spojené s imunoterapií.