Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie přírodovědecké fakulty. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. Jejich vědeckou práci podpořila Grantová agentura ČR.
„Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily např. jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období tzv. zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a tzv. čokoládového pazourku Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří.
V laboratoři pak odborníci pod vedením Tomáše Pluháčka z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický „otisk“ referenčních rohovců/pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu (cca 34–24 tisíc let před dneškem) osídleny pravěkými lovci a sběrači (lokality pod Pavlovskými vrchy – Dolní Věstonice, Pavlov s Milovice, dále Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov a Kašov). „Z tohoto období známe například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu na vzdálenosti 330–400 kilometrů, tedy až do lokalit pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova,“ podotkl Martin Moník.
Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených lokalit. „Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit,“ upozornil Martin Moník.
Výstupem projektu budou nejméně tři odborné publikace pojednávající o mobilitě jemnozrnných štípatelných hornin během gravettienu. „Vlastně vytvoříme mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací. Zároveň se ukáže, nakolik je skupina moravského klasického gravettienu surovinově odlišná od slovenských lokalit pozdního gravettienu, tedy zda se jednalo o kontinuitu, či naopak o nezávislý vývoj,“ dodal geolog.
Při studiu vzorků pazourků a rohovců vědci použijí prvkovou analýzu pomocí laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (LA-ICP-MS) a rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF). „Užitečné může být i studium barevnosti pomocí UV-Vis spektrometrie a makroskopická, stereomikroskopická analýza použitých hornin, tedy různých typů mikro- a kryptokrystalických křemitých hornin – rohovců a pazourků,“ dodal Martin Moník.