Filozofická fakulta Univerzity Palackého se v příštích třech letech zaměří na to, jak digitální platformy a digitální nástroje proměňují přístup ke kulturnímu dědictví. Na výzkumný projekt s názvem Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době získala téměř stomilionovou dotační podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Už nyní se stěžejním tématům projektu věnuje zhruba sedmdesát výzkumných pracovníků.
Kulturní obsah se v posledních letech stále více přesouvá do digitálního prostředí. Filmy, hudba, knihy nebo historické dokumenty jsou dnes snadno dostupné online, často prostřednictvím globálních platforem, které rozhodují o tom, co uvidíme a co naopak zůstane skryté. Digitalizace tak zásadně ovlivňuje, jakým způsobem se setkáváme s kulturním dědictvím. Jaké příležitosti a výzvy uvedené téma přináší? A jaké konflikty mohou v tomto procesu vznikat? Na tyto otázky hledají odpovědi vědci z Filozofické fakulty UP ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době.
Projekt, podpořený MŠMT ČR a EU, se zaměřuje na několik zásadních oblastí, které ovlivňují způsob, jakým se společnost v digitální době setkává s kulturním dědictvím. Jak se k lidem dostává kulturní obsah? Právě tato otázka je jedním z hlavních témat projektu. Představme si běžnou situaci – pustíme si film nebo hudbu na streamovací platformě, ale naše volba není zcela svobodná. Nabídka, ze které vybíráme, je totiž ovlivněna složitými algoritmy, které určují, co se nám zobrazí, a co zůstane v pozadí. Výzkum se proto zaměří na to, jak tyto algoritmy ovlivňují viditelnost kulturních děl, zda dávají dostatek prostoru místní tvorbě nebo menšinovým žánrům a jaké to může mít důsledky pro kulturní rozmanitost a digitální demokratickou veřejnost.
Další oblastí, které se v projektu budou odborníci věnovat, je vliv digitálních technologií na vzdělávání. Mnoho škol dnes využívá digitální knihovny, virtuální muzea nebo interaktivní vzdělávací aplikace. Tyto nástroje mění způsob, jakým se učíme o historii, umění či tradicích, ale zároveň vyvolávají otázky, zda digitalizace skutečně zajišťuje lepší přístup ke kulturnímu dědictví, nebo zda naopak vytváří nové bariéry. Výzkumníci budou zjišťovat, jak efektivně tyto digitální nástroje podporují vzdělávání a jaké nové výzvy a problémy přinášejí.
Součástí projektu je rovněž i analýza organizační kultury institucí kulturního dědictví. „Muzea, archivy, knihovny. Tyto instituce se musí neustále přizpůsobovat novým technologiím. Musí hledat způsoby, jak digitalizovat a zpřístupnit své sbírky širší veřejnosti. V projektu se tedy budeme věnovat i tomu, jak digitalizace mění jejich organizační kulturu, pracovní postupy a interakci s návštěvníky i odbornou veřejností. Zaměříme se rovněž na organizační kulturu komunit podílejících se na kolaborativních projektech digitálního přístupu k otevřenému obsahu. Příkladem je online encyklopedie Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webových stránek světa a v současnosti představuje jeden z hlavních zdrojů otevřeného vědění a informací,“ řekl hlavní řešitel projektu Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Odborníci tak budou zkoumat i potenciál a překážky spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi a veřejnoprávními organizacemi na jedné straně a digitálními platformami zajišťujícími otevřený přístup k poznání na straně druhé.
Výzkumný tým bude hledat rovněž odpovědi na normativní otázky spojené s digitálním přístupem ke kulturnímu dědictví. „Kdo rozhoduje o tom, co bude digitalizováno a zpřístupněno veřejnosti? Jaké právní problémy vznikají při sdílení kulturního obsahu online? Jak zajistit, aby digitalizace nenarušovala autorská práva či zájmy jednotlivých komunit? Podle jakých principů by měl fungovat automatizovaný systém na doporučování obsahu u veřejnoprávního vysílatele, který v současnosti provozuje prostřednictvím iVysílání nejrozsáhlejší digitální archiv audiovizuálního obsahu? Realizací projektu získáme lepší představu o tom, jak digitalizace a online platformy, jako sociální sítě či digitální archivy, ovlivňují náš vztah ke kultuře. Chceme tedy zkoumat nejen to, jak se mění přístup k informacím a kulturnímu obsahu, ale také to, jaké výzvy tyto změny přinášejí pro vzdělávání, kulturní politiku a právní regulaci,“ uzavřel Pavel Zahrádka.
Doc. Pavel Zahrádka, člen katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadu právní regulace na kulturní odvětví, kulturních politik a etice digitálních médií. V minulosti působil jako zastupující profesor na Münsterské univerzitě, vedl výzkumnou skupinu The Ethics of Copying v Centru pro interdisciplinární výzkum (ZIF) v německém Bielefeldu a působil jako hostující výzkumný pracovník na American University ve Washingtonu. Díky svým mezinárodním zkušenostem a kontaktům propojuje akademický výzkum s reálnými společenskými otázkami a podporuje mezioborovou spolupráci.
Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době. Reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008719. Projekt byl podpořen MŠMT ČR v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Je spolufinancován EU. Hlavní příjemce: Univerzita Palackého. Ta projekt realizuje ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou v Brně. Na Univerzitě Palackého realizaci projektu zajišťuje Projektový servis UP.