Vědcům z Filozofické fakulty Univerzity Palackého se podařilo získat 175 milionů korun na primární výzkum čínského příhraničí. Pětiletý projekt s názvem „Sinofonní příhraničí – interakce na okraji“ přehodnocuje koncepci asijských a čínských studií. Především tím, že se soustřeďuje na Čínu z pohledu „zvenčí“, tedy na to, jak je vnímána okolními státy a obyvateli.
„Je to obrovský úspěch, jedná se o jeden z nejprestižnějších výzkumných grantů, které lze v českém prostředí získat. Navíc byly ve výzvě Excelentní výzkum podpořeny pouze dva projekty z oblasti humanitních věd. Sinofonní příhraničí je jedním z nich,“ řekla Dana Bilíková, proděkanka pro projektové řízení FF UP.
Excelentní výzkumné centrum a metodologické přesahy
Projekt, podpořený v rámci výzvy Excelentní výzkum Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání, usiluje o komplexní chápání Číny. Toho chce docílit analýzou průniku sousedských vztahů, zohledněním historického vývoje a geopolitického zájmu ve všech regionech. V jeho rámci vznikne mimo jiné excelentní výzkumné centrum, které kromě jazykové a počítačové laboratoře pro zpracování velkých dat zahrne i laboratoř materiální kultury.
Kromě odborníků, kteří se specializují na konkrétní geografické oblasti, zahrnuje výzkum tři výrazné metodologické přesahy: sociologicko-antropologický, lingvistický a studium hmotné kultury.
Sociologická šetření a terénní antropologický výzkum se uskuteční přímo v sousedních státech Číny a jejím příhraničí. „Zmapujeme kulturní, geografické, politické, sociální a jazykové aspekty, přičemž data se chystáme zpracovávat novými metodami digital humanities. Půjde například o určování autorství různých literárních památek a jiných textů, analýzu jazykových přejímek, nejazykových dat a tak podobně,“ řekl Ondřej Kučera, hlavní řešitel projektu z katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Zahraniční experti i talentovaní olomoučtí doktorandi
Už od července se tak čtyřicet výzkumníků pustí do řešení jedenácti tematických oblastí. Předmětem zájmu budou například Taiwan, ujgurská menšina žijící v severozápadní Číně či Uzbekistán. „Taiwan představuje pro jazykovědce ráj, neboť je to pravlast austronéských jazyků. My se zaměříme zejména na jazyk tamějších médií a jejich dopad na přežití 42 dialektů, které jsou stále používány v 16 domorodých kmenech,“ uvedl František Kratochvíl, který přišel na Univerzitu Palackého ze singapurské Nanyang Technologické univerzity a zastává v projektu roli vedoucího výzkumné skupiny zaměřené na taiwanské jazyky.
Složení týmu je záměrně pestré. Zahrnuje etablované zahraniční excelentní pracovníky i olomoucké talentované začínající vědce a doktorandy. Nejméně dvacet zahraničních excelentních vědců přijede do Olomouce krátkodobě v rámci tréninkového centra. „Tato celosvětově uznávaná esa ve svých oborech budou předávat zahraniční know-how olomouckým výzkumníkům. Jedním z nich bude například Viktor H. Mair z Pensylvánské univerzity, který se podílel i na největším čínsko-anglickém slovníku a zároveň na výzkumu Tocharů v čínské střední Asii. Další experti přijedou například z Austrálie, Bangladéše, Číny, Francie, Kyrgyzstánu, Mexika, Ruska, Taiwanu, Číny, USA, Velké Británie či Uzbekistánu,“ řekla koordinátorka tréninkového centra Mária Strašáková, jejíž výzkumné úkoly v projektu se budou týkat čínsko-vietnamských vztahů a iniciativy OBOR, která se snaží oživit pozemní Hedvábnou stezku a vytvořit námořní Hedvábnou stezku.
„To, co však vědce bude především zajímat, je, zda OBOR může opravdu rozvíjet oboustranně výhodnou spolupráci Číny a jihovýchodní Asie, nebo jestli se může stát nástrojem Pekingu, pomocí kterého ještě zvětší ekonomickou závislost menších zemí jihovýchodní Asie,“ dodal Ondřej Kučera. Podle něj je projekt založen na vynikajících zahraničních kontaktech. Navazuje na předchozí projekt CHINET, jehož cílem bylo začlenit vědce Univerzity Palackého a celé České republiky do mezinárodní vědecké sítě v oblasti sinofonního výzkumu, bez něhož by excelentní výzkum nebylo možné realizovat.
Mezi strategické partnery projektu patří Univerzita v Cambridge, Univerzita George Washingtona v USA, Humboldtova univerzita v Berlíně, antropologické Museum Quai de Branly v Paříži, Ruská akademie věd a dalších šest zahraničních institucí. Projekt sdružuje špičky v oboru z celého světa a je založen na interdisciplinárním dialogu. Vědci jsou přesvědčeni, že jeho výsledky budou natolik unikátní, že budou mít vliv na vědu a myšlení o Číně a přinesou nový úhel pohledu na globální dopady vzestupu Číny.
Univerzita Palackého byla v grantové soutěži Excelentní výzkum velmi úspěšná. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) již řeší projekt Nanotechnologie pro budoucnost a Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) projekt Rostliny jako prostředek udržitelného globálního rozvoje. Na oba projekty univerzita obdrží během pěti let zhruba 700 milionů korun. Vědci z CRH se zapojí také do projektu Centrum experimentální biologie rostlin, který získal Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Další univerzitní vědecké centrum, Ústav molekulární a translační medicíny, participuje na projektu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně s názvem Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí.