Optimální podmínky pro hydroponické pěstování vybraných druhů máty a bazalky ověřovali vědci z CATRIN Univerzity Palackého. U těchto rostlin, významných například ve farmacii či potravinářském průmyslu, sledovali zejména vliv vyššího množství dusičnanů či soli v půdě. Prokázali, že pro identifikaci nejvhodnějších podmínek pro pěstování je propojení metod fenomiky a metabolomiky.
„Máta i bazalka jsou víceúčelové rostliny s velkým hospodářským významem v Evropě a USA. Mentha piperita a M. spicata jsou klíčovými přírodními složkami mnoha farmaceutických výrobků. Bazalka je známá jako potravinářské koření, ale používá se také v parfumerii a v kosmetice pro ústní hygienu. Obsah a složení biologicky aktivních látek však velmi závisí na podmínkách pěstování. Proto jsme chtěli ověřit, jaké podmínky jsou pro jejich růst optimální. Výběr rostlinných druhů jsme provedli podle jejich hospodářského významu, ale také podle jejich morfologie,“ uvedla hlavní autorka práce publikované v časopise Food Chemistry Sanja Ćavar Zeljković (článek zde), která působí rovněž v olomouckém pracovišti Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Výzkumníci zjistili, že oba druhy rostlin, bazalka i máta, jsou velmi vhodné pro hydroponické pěstování, při němž lze použít různé složení pěstebních substrátů. „Naše výsledky ukazují, že složení pěstebního média silně ovlivňuje zdravotní stav a kvalitu rostlin. Také je důležité zmínit, že kvalitu těchto rostlin neurčují pouze terpenoidy a fenylpropanoidy, ale také některé sloučeniny obsahující dusík. Zjistili jsme například, že v některých odrůdách bazalky pěstovaných v podmínkách s vysokým obsahem dusičnanů nebo v mátě pěstované v přítomnosti soli se hromadí vysoké množství histaminu, který může u některých jedinců vyvolávat intoleranci,“ objasnila další členka autorského týmu Nuria De Diego.
Při výzkumu spojili své síly vědci z výzkumných skupin Fytochemie a Fenotypizace CATRIN. Ukázali, že právě kombinace fenomiky a metabolomiky je pro určení optimálních růstových podmínek pro získání kvalitních a dostatečně výnosných rostlin ideální. „Kromě toho nám tento přístup umožnil identifikovat chemické markery spojené s těmito podmínkami. Ukázali jsme, že nejen sekundární metabolity jsou dobrými markery pro charakterizaci aromatických druhů rostlin, ale také že pro hodnocení jejich kvality je potřebná analýza některých primárních metabolitů,“ doplnila Ćavar Zeljković.
Obdobný výzkum vědecký tým plánuje provést i u salátu a hrachu, a to zejména u českých a krajových odrůd.