Samice nosorožců tuponosých se při výběru partnera pravděpodobně řídí i nezvyklými hlasovými projevy samců, které mohou stimulovat říji nosorožkyně. Vyplývá to z výzkumu Ivany Cinkové z katedry zoologie přírodovědecké fakulty, která hlasové projevy nosorožčích samců při námluvách zkoumala v rezervaci Hluhluwe-iMfolozi v Jihoafrické republice. Článek pojednávající o tzv. říjových hlasech nosorožců byl publikován v časopisu Animal Cognition.
„V našem výzkumu jsme se zajímali o to, jaký význam říjové hlasy nosorožčích samců mají a zda obsahují nějaké informace, které mohou být pro samici důležité při výběru svého partnera. Sledovali jsme také, jak samice na tyto hlasy reagují a jaké informace z nich dokáží rozlišit,“ popsala Ivana Cinková terénní výzkum.
Samci nosorožců tuponosých a Cottonových začínají samici ve svém teritoriu neustále doprovázet až 20 dní předtím, než potenciální partnerka přijde do říje. Snaží se samici zabránit v opuštění svého území. S blížící se říjí pak samec stále častěji přistupuje k samici a volá ji říjovým hlasem. „Je to dlouhá sekvence sípavých až kvičivých zvuků. Ve volné přírodě je velice těžké tyto hlasy nahrát, protože samice přicházejí do říje pouze po zhruba dvou a půl letech a brzy zase znovu zabřeznou. V zoologických zahradách se zase tito nosorožci velmi špatně rozmnožují,“ uvedla Ivana Cinková.
Vědci se při sledování nosorožců v jihoafrické rezervaci Hluhluwe-iMfolozi zajímali o to, jaký význam říjové hlasy samců mají a zda obsahují nějaké informace, které mohou být pro samici důležité při výběru partnera. „Zjistili jsme, že ze všech v minulosti zkoumaných hlasů nosorožců právě tyto říjové hlasy umožňují s největší pravděpodobností určit individuální identitu samce, což může být pro samice významná informace při výběru partnera,“ upozornila vědkyně.
Samice v říji se totiž může postupně pohybovat na teritoriu šesti až sedmi samců, přičemž na těchto územích často pobývají také další nosorožci, kterým v hierarchii patří nižší pozice nebo se na cizí teritorium zatoulali. „Naše výsledky tak naznačují, že by si samice mohly i pomocí říjových hlasů vybírat partnera, kterého dobře znají a jehož teritorium preferují,“ podotkla doktorka Cinková.
Ivana Cinková v rezervaci pouštěla dospělým nosorožčím samicím nahrávky hlasů samců a z jejich reakcí zjistila, že rozpoznají říjové hlasy samců od jejich kontaktních hlasů. „Zároveň také rozeznaly i některé rozdíly mezi říjovými hlasy samců nosorožců tuponosých i Cottonových,“ řekla.
Oba tyto druhy nosorožců jsou blízce příbuzné, takže některé plány na záchranu kriticky ohroženého nosorožce Cottonova (známého také jako severního bílého) zahrnují i variantu křížení obou druhů, aby se zachovala alespoň část jejich unikátních genů. „Výsledky našeho výzkumu ale naznačují, že rozdíly v říjových hlasech mezi oběma druhy by potenciálně mohly vést ke snížení pravděpodobnosti přirozeného křížení mezi nosorožci tuponosými a Cottonovými,“ doplnila Ivana Cinková.