Snížit náklady muzeí a galerií na energii potřebnou k udržování optimální teploty a vlhkosti v místnostech s uměleckými díly by v budoucnu měly pomoci výsledky výzkumného projektu Paoly Lucero-Gomez z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, která ve své vědecké práci zohlední i vliv klimatické změny. Za podpory z programu Horizon Europe bude badatelka monitorovat vnitřní prostředí ve čtyřech muzejních budovách v Norsku, Itálii a Česku a vyhodnocovat vliv kolísání teploty a relativní vlhkosti na degradaci materiálů uměleckých děl. Následně stanoví přípustný rozsah kolísání těchto parametrů pro bezpečné uchování uměleckých děl.
Paola Lucero-Gomez se během svého pracovního působení v Benátkách v letech 2018 až 2021 zabývala porovnáním vnitřního prostředí ve dvou proslulých muzeích. „Muzea se významně lišila spotřebou energie. Jedno nebylo vybaveno systémy pro kontrolu vnitřního prostředí a obrazy byly v dobrém stavu. V druhém muzeu měli naopak vysoké účty za elektrickou energii potřebnou k chodu takovýchto systémů a umělecká díla byla rovněž v dobrém stavu. Položila jsem si tedy otázku, jaké podmínky umožňují muzeu s nízkými výdaji za energie tak kvalitně ochránit jeho sbírky,“ uvedla Paola Lucero-Gomez.
V rámci projektu SMARTMUS-E se vědkyně rozhodla pomocí monitoringu a posouzení změn vnitřního prostředí čtyř muzeí v různých zeměpisných šířkách najít optimální rozmezí vlhkosti a teploty zajišťující potřebnou ochranu uměleckých děl tak, aby bylo možné efektivně řídit spotřebu energie. „Budu se snažit zjistit, jak se muzea mezi sebou liší z pohledu změn vnitřní teploty a vlhkosti a jaké molekulární markery souvisí s úrovní ochrany těchto uměleckých sbírek,“ podotkla Paola Lucero-Gomez.
Výzkum se odehraje v norských muzejních institucích Viking Ship Museum Oslo a Historical Museum of Oslo, v italské Galleria dell’Accademia di Venezia v Benátkách a na Státním hradě a zámku Český Krumlov. V muzeích mladá vědkyně rozmístí modelové vzorky, které budou přirozeně stárnout ve sledovaném prostředí.
„Chci tímto způsobem zjistit, za jakých podmínek lze nejlépe uchovávat předměty kulturního dědictví. Společně s konzervátory určíme míru poškození modelových vzorků a stanovíme hodnoty přípustných výkyvů teploty a relativní vlhkosti. Poté bude možné na základě získaných poznatků nastavit klimatické podmínky v muzeích tak, aby se snížila energetická náročnost a aby se současně ochránila umělecká díla před poškozením,“ doplnila.
Úkol to nebude jednoduchý, jelikož klima uvnitř muzejních budov je třeba přesně vybalancovat podle sbírkového fondu. „Teplota urychluje stárnutí materiálů a výrazně ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu, která také může uměleckým předmětům uškodit. Proto je nezbytné teplotu interiérů pečlivě sledovat a případně upravovat,“ upozornila Paola Lucero-Gomez. Optimální relativní vlhkost vzduchu se navíc pro různé materiály liší. Organickým materiálům, mezi které patří dřevo, textil či slonovina, škodí extrémně nízká i vysoká relativní vlhkost. Pro kovové předměty je zase vhodná co nejnižší vlhkost. „V muzejních expozicích je proto vždy nutné volit kompromis, který se odvozuje od nejcitlivějšího materiálu,“ uvedla chemička.
Důležitou součástí výzkumu budou laboratorní analýzy materiálů, které jsou součástí historických uměleckých děl. Využity budou instrumentální metody analytické chemie včetně iontové mobility, chromatografických metod, hmotnostní a infračervené spektrometrie. Nedílnou součástí experimentů bude umělé (urychlené) stárnutí modelových vzorků, které umožní posoudit dlouhodobější změny způsobené kolísáním teploty a vlhkosti.
Výzkumný projekt nazvaný „Smart management of energy and costs in museums. A chemical background for a control methodology for Temperature and Relative Humidity fluctuations“ (SMARTMUS-E) je financován z evropského programu ERA Fellowships, Horizon Europe v rámci Marie Skłodowská-Curie Actions a bude řešen ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (ČR) a zmíněnými zahraničními partnery v Norsku a Itálii. Dr. Paola Lucero-Gomez jej bude realizovat s využitím špičkového laboratorního zázemí své domovské katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za supervize prof. Karla Lemra.