Hned dvě výstavy současně připravilo k 450. výročí olomoucké univerzity Vlastivědné muzeum v Olomouci. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní exponáty, k nimž patří barokní portréty zakladatelů a donátorů univerzity nebo původní i současná žezla včetně jednoho zapůjčeného z univerzity v rakouském Innsbrucku. Obě výstavy jsou v muzeu k vidění až do 11. února příštího roku a na jejich přípravě se podílela UP.
Výstava Chrám moudrosti, jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773 připomíná návštěvníkům dávno zapomenutý příběh dialogu mezi vědou a náboženstvím. Představuje olomoucké vysoké učení v jeho prvních dvou stoletích existence, kdy výuka, správa i vedení univerzity byly plně v rukou jezuitů, dynamického a progresivního řeholního společenství.
Jedna univerzita a dvě výstavy
Olomoucká univerzita se během 16.–18. století řadila vedle Štýrského Hradce, Bambergu, Dillingenu či Osnabrücku k autonomním jezuitským univerzitám a od svého založení roku 1573 se stala součástí globální sítě jezuitského katolického univerza zahrnujícího v období raného novověku kromě Evropy též Asii nebo Latinskou Ameriku. Důraz na internacionalizaci, důsledné zavádění latiny jako jazyka vzájemné komunikace a propracovaná organizační struktura a hierarchie vytvořily z jezuitských kolejí důmyslnou sociální síť raně novověké společnosti. Studenti se zde měli možnost setkat s pedagogy ze Španělska, Itálie, Polska nebo Německa. Univerzita byla od svého založení úzce propojena se samotnou jezuitskou kolejí a stala se tak symbolicky součástí říše, nad níž slunce nezapadá.
Hledání způsobu, jak důležitý milník dějin univerzity i celého města oslavit, začalo zhruba před jedním rokem. Vznikly tak dvě výstavy, z nichž jedna pod názvem Chrám moudrosti představuje počátky univerzity, druhá, pojmenovaná Symboly moudrosti, prezentuje třináct historických i současných žezel olomoucké univerzity. „Obě výstavy jsou jedním z vrcholů letošních oslav 450 let olomoucké univerzity. Díky patří všem, kteří se na přípravě důstojné prezentace k historii naší alma mater podíleli. Jsem moc ráda, že se podařilo dát dohromady unikátní exponáty a předvést je tak, aby zaujaly nejen širokou veřejnost, ale i návštěvníky z univerzity samotné. Je to mimořádná příležitost seznámit se netradičně s institucí, která je už od doby renesance neodmyslitelnou součástí města Olomouce,“ uvedla Andrea Hanáčková, prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti UP.
Fotogalerii z vernisáže výstav najdete zde.
Od počátku bylo zřejmé, že z prostorových důvodů nebude možné připravit výstavu zohledňující všechny historické fáze vývoje zdejšího vysokého učení, a proto se kurátoři výstavy, Filip Hradil a Zdeněk Orlita, rozhodli představit jen nejstarší období univerzitních dějin, a to jezuitskou univerzitu v letech 1573–1773. Pozornost pak v rámci zmíněného období soustředili na samotný jezuitský řád, olomoucké univerzitní studenty, profesory, dobrodince či insignie. „V roce čtyřstého výročí přenesení ostatků svaté Pavlíny, patronky města Olomouce, do univerzitního kostela Panny Marie Sněžné, jsme nemohli opomenout ani toto téma. Kult svaté Pavlíny významným způsobem propojoval zdejší jezuitskou komunitu a studenty s městem a jeho obyvateli,“ vysvětlil Filip Hradil, kurátor výstavy.
Originální „illuminárium“
Sál Václava III., ve kterém výstava je instalována, není tradičním expozičním prostorem muzea. Primárně se jedná o přednáškový sál, který bylo nutné využít z důvodu počínající rekonstrukce největšího muzejního sálu sv. Kláry. „Vnímali jsme to jako výzvu. Z přednáškového sálu jsme navrhli vytvořit prostor odkazující svou podobou na dnes již neexistující barokní univerzitní aulu, v níž se po stranách nacházely zavěšené obrazy dobrodinců olomouckého vysokého učení,“ popsal Zdeněk Orlita, druhý kurátor. Součástí výstavy je také v její centrální části umístěné „illuminárium“. Kruhový objekt, v němž se na vnitřní stěnu promítají jména rektorů jezuitské univerzity s datem vročení jejich úřadu.
Výstava návštěvníkům nabízí několik desítek rozmanitých exponátů spojených s dějinami vysokého učení. K nejcennějším z nich patří párové glóby ze sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci, které tvořily součást knihovny jezuitské akademie. K vizuálně atraktivním exponátům bezesporu patří rozměrné grafické listy, tzv. univerzitní teze, vydávané u příležitostí závěrečných disputací kandidátů akademických gradů, nebo také tři starobylá olomoucká univerzitní žezla.
Symboly moudrosti
Vystavit cenné doklady z bohaté historie olomoucké univerzity by nebylo možné bez vstřícnosti řady paměťových institucí, které je dnes uchovávají, jako jsou Vědecká knihovna Olomouc, olomoucká pobočka Zemského archivu v Opavě, Moravský zemský archiv v Brně nebo olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu. V roli nejdůležitějších zapůjčitelů se ovšem přirozeně ocitla Univerzita Palackého v Olomouci spolu s univerzitou v rakouském Innsbrucku, odkud je zapůjčeno unikátní prozatímní (též nouzové) žezlo právnicko-politické fakulty.
Určitý prolog výstavy Chrám moudrosti, jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773 představuje druhá, menší výstava Symboly moudrosti, třináct žezel olomoucké univerzity. Ta komorním způsobem prezentuje na podsvícených panelech nově zdokumentovaná žezla rektora a jednotlivých fakult olomouckého vysokého učení, a to jak ta historická, která jsou dnes v držení Univerzity Innsbruck, tak ta aktuálně používaná, vzniklá v éře moderní Univerzity Palackého. K této výstavě připravilo Vydavatelství Univerzity Palackého stručný katalog s fotografiemi třinácti žezel a rektorských a děkanských řetězů.
„Budeme rádi, když po zhlédnutí obou našich výstavních počinů dospějí návštěvníci k pocitu hrdosti, že žijí či pracují ve městě, jehož dějiny již po 450 let spoluvytvářejí univerzitní studenti se svými profesory, kteří svým dílem šíří věhlas tohoto města daleko za jeho hranice,“ doplnil Jakub Ráliš, ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci. Obě výstavy budou k vidění do 11. února 2024.