Tři autoři jsou podepsáni pod novou publikací Sigmund Freud v Olomouci roku 1886, kterou vydaly Vlastivědné muzeum v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého. Hned dva z autorů jsou z univerzitního prostředí – Jiří Fiala, literární a regionální historik z FF UP a Kamila Holásková, psycholožka z PdF UP. Dvojici doplňuje olomoucká grafoložka Helena Veličková.
„Dne 22. září 2016 byla vedle vchodu do kavárny Caffe Opera v domě na Horním náměstí č. 21 instalována pamětní deska s bustou Sigmunda Freuda, dílo sochaře Bohumila Teplého, jež kolemjdoucím sděluje, že ´zde pobýval zakladatel psychoanalýzy během vojenských manévrů v roce 1886´. Naše publikace se snaží podat vyčerpávající informace o této události,“ vysvětluje Jiří Fiala. Jak připomíná, kniha se věnuje období od 9. srpna do 9. září 1886, kdy tehdejší čerstvý třicátník, vídeňský lékař a soukromý docent Vídeňské univerzity Sigmund Freud, absolvoval jako vrchní vojenský lékař v záloze „cvičení ve zbrani“ u štábu zeměbraneckého pěchotního praporu č. 15 v Olomouci.
Průběh olomouckých manévrů v létě roku 1886 rekonstruoval Jiří Fiala z podrobných zpráv, které přinášely tehdejší olomoucké německé noviny Die Zeit. „Jak trávil budoucí světoznámý zakladatel psychoanalýzy čas na těchto manévrech, víme z jeho dopisu vídeňskému lékaři Josefu Breuerovi, datovaného 1. září 1886, který v publikaci celý otiskujeme. To jediné snesitelné v Olomouci byla podle Freuda kavárna, nejspíše Hirschova, nynější Caffe Opera na Horním náměstí, díky zde podávané dobré kávě, zmrzlině a pečivu,“ říká emeritní profesor FF. Podle něj se Freud v dopise vysmívá i poměrům v armádě a znechucuje ho průběh cvičení: „Hrajeme si pořád na vojáky, někdy dokonce na obléhání pevnosti, a já tu hraji roli sanity, rozděluji lístky, na nichž jsou zaznamenána hrozná zranění,“ cituje publikace z Freudova dopisu.
Podle Fialy byla ale i obsluha v kavárně poznamenána vojenskými manýrami. Dokládá to další citací Sigmunda Freuda: „Když dva nebo tři generálové – vždycky mi připomínají papoušky, nemůžu si pomoci, ale savci se ostatně takovými barvami neodívají, s výjimkou modrofialových mozolů na zadcích mandrilů –, když tedy ti generálové někde sedí pohromadě, celý houf číšníků je obletuje, jako kdyby nikdo jiný kolem nich neexistoval. Jednou jsem musel ze zoufalství sáhnout k těžkému vychloubání: chytil jsem takovou obsluhu za frak a křikl na ni: ,Vy, ze mě může být taky jednou generál, tak mi přineste sklenici vody!‘ To zaúčinkovalo.“
Vedle podrobného popisu Freudova pobytu v Olomouci v publikaci nechybí ani životopisné údaje a informace o jeho díle, které čtenářům představuje psycholožka Kamila Holásková. Grafoložka Helena Veličková pak dochází analýzou Freudova rukopisu k závěru, že jeho pisatel „ze skutečnosti si rád vybíral to, co se jeho duševnímu světu hodilo, a ostatní mnohdy podceňoval. Jeho potřeba sdělit druhým svůj způsob prožívání a své kritické názory byla téměř neovladatelná. Občas byl zcela zahlcen sám sebou. Velmi těžce pak snášel jakoukoliv kritiku, protože jeho Já bylo velice citlivé a nedovedl se v úsudcích povznést nad sebe samého,“ stojí v nejnovější publikaci o Sigmundu Freudovi, jejíž součástí je bohatý obrazový materiál z Olomouce posledních dekád 19. století.
Profesor Jiří Fiala o vojenské dráze Sigmunda Freuda
Záznamy o ní se zachovaly ve Freudově konduitní (kvalifikační) listině, uložené ve Válečném archivu ve Vídni. Freud je tu popsán jako muž mosaického (tj. židovského) vyznání vysoký 169,5 cm, tmavých vlasů, obočí i očí, souměrných rysů obličeje, s levým ramenem znatelně vyšším nežli rameno pravé, ovládající němčinu, angličtinu, španělštinu, francouzštinu a italštinu, slabší tělesné konstituce, ale zcela zdráv a schopen služby v poli. Odveden byl 25. října 1875 jako vojenský lékař – elév, roku 1876 absolvoval dvojí krátkodobé vojenské nasazení v Bosně a Hercegovině, od 1. října 1879 do 30. září 1880 vykonával jednoroční prezenční vojenskou službu v posádkové nemocnici č. 1 ve Vídni (svoje 24. narozeniny 6. května 1880 strávil v posádkové věznici) a 1. prosince 1880 byl přidělen jako záložní vojenský lékař do 6. posádkové nemocnice na Hradisku u Olomouce. Dnem 31. prosince 1885 byl S. Freud převeden do neaktivního stavu c. k. zeměbrany, a to u 15. zeměbraneckého pěchotního praporu dislokovaného v Olomouci.