Do pradávných dob, kdy území dnešní Moravy a Slezska pokrývaly četné sopky chrlící žhavou lávu a mohutná oblaka popela, zavede návštěvníky výstava Sopky v geologické minulosti Moravy a Slezska instalovaná ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Na její přípravě se podíleli odborníci z katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. K vidění je do 30. října.
„V první části výstavy se návštěvníci seznámí s fenoménem vulkanismu, sopečnými horninami a minerály i s tím, jakým způsobem sopky ničí vše živé ve svém širokém okolí. Druhá část je pak zaměřena na Moravu a Slezsko, kde jsou sopky již vyhaslé, ale jejich pozůstatky doposud představují výrazné krajinné dominanty,“ uvedl Tomáš Lehotský z katedry geologie přírodovědecké fakulty.
Výstava přibližuje vulkanickou minulost Brněnska, Drahanské vrchoviny, Nízkého Jeseníku, Beskyd či okolí Uherského Brodu. „Všude tam před milióny let sopky vyvrhovaly žhavou lávu, sopečné bomby i mračna popela,“ podotkl Tomáš Lehotský.
Například v oblasti dnešní Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku se v prvohorních obdobích, tedy v devonu a karbonu, rozprostíralo moře. Na dně hlubokomořské pánve docházelo často k vulkanismu, jehož doklady v současné době stále nacházíme například v konicko-mladečském nebo šternbersko-hornobenešovském pruhu. V jižní části konicko-mladečského pruhu, především v okolí Ponikve, Jesence a Dzbele, se vyskytují produkty podmořských sopek – utuhlé čedičové polštářové lávy. Menší výskyt těchto hornin je dodnes i u Ptení a Stínavy.
Naopak z centrální části Nízkého Jeseníku známe jedny z našich nejmladších stratovulkánů. Na Bruntálsku je turisticky oblíbený Uhlířský vrch, Venušina sopka nebo Malý a Velký Roudný. Tyto sopky byly aktivní z hlediska geologického času poměrně nedávno asi před 2 milióny let.
Součástí výstavy jsou historické informace o největších světových katastrofách, které mají na svědomí právě sopky. Nechybí údaje o současných aktivních vulkánech i velké množství vzorků, které dokládají sopečnou činnost v různých koutech světa. „Vyzdvihl bych například vzorky ze Střední Ameriky, ale i z klasických vulkánů, jako jsou Etna, Vesuv nebo Stromboli. Nejen dámy pak na výstavě jistě ocení kolekci polodrahokamů, jejichž vznik souvisí s vulkanickou aktivitou,“ dodal Tomáš Lehotský.
Výstavu Sopky v geologické minulosti Moravy a Slezska si ve Vlastivědném muzeu v Olomouci můžete prohlédnout do 30. října.